EKOLOGIE - doplňkový text

bychom  mohli  říci,  že  celková  čistá 

bilance uhlíku je dána rozdílem mezi příjmem C při fotosyntéze (většinou listů) a výdejem C 

při respiraci (všech tkání, tedy listů, stonků i kořenů). Pokud je tato čistá bilance C kladná, 
rostlina vykazuje uhlíkový zisk 

a ten je alokován do různých procesů. Část je ho využita na 

zachování struktur (membrán, proteinů apod.) a část je ho využita na syntézu nových tkání 
v 

procesech růstu a rozmnožování. 

To, jak je uhlíkový zisk v 

rostlině  alokován,  zásadně  ovlivňuje  její  výkon  (růst, 

přežívání  i  reprodukci).  Listy  jsou  důležité  orgány,  jejichž  prostřednictvím  získává  rostlina 

přístup k nezbytným (esenciálním) zdrojům: CO

2 

a slunečnímu záření. Kořeny zase získávají 

rostlině přístup ke zdrojům vody a většině minerálních živin (a kotví rostlinu v půdě) a stonek 

zase  usnadňuje  rostlinám  příjem  slunečního  záření  tím,  že  snižuje  pravděpodobnost,  že 

bude rostlina zastíněna sousedy (a také poskytuje vodivá pletiva nezbytná pro přenos vody a 
živin z 

kořenů do nadzemních orgánů rostliny). 

Za  ideálních  podmínek  (zdroje  přítomny  v takovém množství, že neomezují výkon 

rostliny)  má alokace uhlíkového  zisku do listů  za důsledek  zvýšení fotosyntetického výkonu 

rostliny  (zvětší  se  plocha,  kde  dochází k fotosyntéze,  což  zvýší  příjem  C  a  i  výdej  C 

respirací). Alokace uhlíkového zisku do kořenů či stonků nemůže přímo zvýšit fotosyntetický 
výkon rostliny, ale zvýší celkovou respiraci a to má za následek snížení uhlíkového zisku.