EKOLOGIE - doplňkový text

Ovšem alokace uhlík

u do kořenů a stonků je nezbytná pro získání zdrojů nezbytných 

pro fotosyntézu  (vody a živin)

.  A proto  za podmínek ne  zcela ideálních (nedostatek vody či 

minerálních  živin  či  hrozící  zastínění  sousedy)  je  nezbytné  alokovat  C  do  těchto  orgánů 

(kořeny  a  stonek)  a  to  na  úkor  alokace  do  listů.  Způsob  alokace  uhlíkových  zdrojů  do 

jednotlivých orgánů se označuje jako 

alokační  vzor (allocation pattern).  Alokační vzor jsou 

v 

zásadě  dané geneticky, ale  mohou  se do určité  míry  měnit podle  potřeb  rostliny (jsou do 

jisté míry plastické

).  Na  variabilitu  alokačních  vzorů  mezi  jedinci  stejné  populace  působí 

selekce a jejím důsledkem je např. divergentní evoluce rostlin snášejících zastínění a rostlin, 

které  zastínění  nesnášejí;  jiným  důsledkem  je  alokace  uhlíkového  zisku do sekundárních 

metabolitů  (látek,  sloužících  jako  obrana  proti  býložravcům)  podle  toho,  jaká  je  v prostředí 

herbivorní zátěž (prostředí, v němž jsou rostliny silně poškozovány býložravci, upřednostňuje 
jedince s 

vysokým  obsahem  sekundárních  metabolitů)  a v neposlední  řadě  je  variabilita 

v 

alokačních vzorech zdrojem pro šlechtění rostlin na vysoké výnosy (záměrný výběr jedinců 

alokujících vysoké procento uhlíkového zisku do sklízených orgánů). 

Bilance vody 

Všechny organizmy v metabolicky aktivním stavu obsahují velké množství (obvykle 

50-

90 %) vody. Zachování určitého množství vody a v ní rozpuštěných látek je nezbytné pro 

život,  pro  přežití  a  rozmnožování.  Suchozemské organizmy nebo organizmy,  žijící 
v