Ekologie stanovišť FZP

1 

EKOLOGIE STANOVIŠŤ 

Karel Šťastný, Vladimír Bejček 

(Studijní materiály pro posluchače 2. ročníku FŽP ČZU v Praze) 

Přednáška  týkající  se  ekologie  stanovišť  bezprostředně  navazuje  na  úvodní  přednášku  z  druhého 
semestru  "Základy  ekologie",  kde  bylo  hlavním  cílem  kromě  seznámení  se  základními  pojmy 
vysvětlit  funkční  hlediska  ekologie,  tj.  jak  přírodní  systémy  pracují.  Nyní  se  budeme  zabývat 
především  strukturou,  ovšem  neobejdeme  se  bez  odkazů  na  úvodní  přednášku  a  v  některých 
případech bez odbočení k funkčnosti. Není totiž možné vést ostrou hranici mezi funkcí a stavbou, 
protože  v  přírodě  je  vše,  jak  jsme  si  snad  už  zvykli,  široce  provázané.  Přesto  se  budeme  snažit 
odhlédnout od širokého základního přístupu a soustředit pozornost na vymezení oblastí zemského 
povrchu. Jen tak je možné porozumět světu, ve kterém žijeme. 

 Obal  Země o mocnosti  zhruba 20 km  (Ż 10 km), kde se  alespoň občas  vyskytují  živé organismy 
nazýváme  biosférou.  Dá  se  říci,  že  biosféra  je  svým  způsobem  jakýsi  superekosystém,  který 
zahrnuje  všechny  ekosystémy  Země.  Horní  hranice  biosféry  je  v  polárních  oblastech  limitována 
výškou 8 km nad zemí, v tropech pak zhruba 18 km nad zemí. Je si však třeba uvědomit, že život 
trvale  existuje  jen  několik  desítek  metrů  nad  zemským  povrchem  a  spodní  hranice  biosféry,  kde 
trvale existuje život dosahuje až do nejhlubších míst oceánu. Na souši je nejhlubší známé místo, kde 
byl  zaznamenán  život,  okolo  4  km  pod  zemským  povrchem.  Šlo  o  anaerobní  bakterie.  Vrstva 
biosféry je tedy velmi různorodá a mění se v závislosti na klimatu a geologickém podkladu.