Ekologie stanovišť FZP

PROUD 

Přímý účinek proudu patrný především v tocích. Na proudění  též závislé rozmístění plynů, solí a 
malých organismů nezbytných pro život. 

SOUDRŽNOST (KOHEZE) a PŘILNAVOST (ADHEZE) MOLEKUL VODY 

4 

Důležitý je poměr mezi těmito vlastnostmi vůči jinému prostředí. V případě menší koheze a větší 
adheze molekul vody vůči dané hraniční ploše jde o plochu smočitelnou (hydrofilní), pokud je tomu 
naopak, o plochu nesmočitelnou (hydrofobní).  
Zvýšená  koheze  molekul  vody  na  rozhraní  mezi  kapalným  a  plynným  prostředím  velmi  důležité 
povrchové  napětí,  které  má  značný  biologický  dopad.  Jeho  hodnota  závisí  na  teplotě  a  obsahu 
rozpuštěných  látek.  Příkladem  přirozené  látky  tohoto  typu  jsou  huminové  kyseliny.  Díky 
povrchovému napětí vody vzniká na hladině specifické prostředí, sloužící trvalému či přechodnému 
pobývání řady vodních organismů. 

REAKCE VODY 

pH 

HYDROSTATICKÝ TLAK 

KONCENTRACE DÝCHACÍCH PLYNŮ 

 Na  rozdíl  od  suchozemského  prostředí  bývá  často  obsah  O2  a  CO2  limitující.  Dnes  obsah 

rozpuštěného O

2 a biologická spotřeba kyslíku (BSK) - velmi sledované fyzikální faktory. 

 KONCENTRACE BIOGENNÍCH SOLÍ 

 Dusičnany  a  fosforečnany  se  zdají  být  do  určité  míry  mezními  činiteli  téměř  ve  všech 
sladkovodních systémech. V jezerech a bocích s měkkou vodou může být mezní Ca a soli i jiných 
kovů. Vyjma některých minerálních pramenů má i ta nejtvrdší sladká voda slanost nižší než 0,50 
promile, kdežto mořská voda obsahuje 30 - 37 promile.. 

 Velký problém sladkovodních organismů - OSMOREGULACE. Vnitřní tekutiny těla a buňky mají 
vyšší koncentraci solí než je v sladkovodním prostředí (tj. vnitřní tekutiny jsou HYPERTONICKÉ) 
=> OSMOSA -> voda se snaží proniknout do těla pokud ji buněčné membrány ochotně propouštějí.