Ekologie stanovišť FZP
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
C) SINICE (CYANOPHYTA) - jednoduché jednobuněčné nebo koloniální řasy s rozptýleným
chlorofylem - překrývá ho modrozelený pigment. Mají často značný ekologický význam, protože
jsou schopny ve znečištěných vodách vytvořit nesmírné množství biomasy. Řada druhů sinic je
schopna též vázat plynný dusík a převádět jej na nitráty - stejná úloha jako určité bakterie v půdě.
Mnoho druhů neslouží jako potrava jiným organismům, což má za důsledek vytváření velké
biomasy.
II. KONZUMENTI
V litorálním pásmu je ve srovnání s ostatními pásmy nejširší palety živočichů. Jsou zde zastoupeny
všechny kmeny mající své zástupce ve sladké vodě. Řada živočichů, zvláště těch, kteří žijí v
nárostech vykazují podobnou zonaci jako cévnaté rostliny. Mnoho druhů žije víceméně v celém
litorálním pásmu.
PERIFYTON – tvoří jej rozsivky, baktérie, zelené řasy, přisedlí nálevníci; dále zde žijí nezmaři,
ploštěnky, hlísti, mechovky, vířníci, plži, korýši, larvy motýlic a šídel. Na základě podkladu lze
perifyton dále členit na:
a) epifyton - na vodních rostlinách
b) epizoon – na živočiších
c) epiliton – na skalnatém podkladu
d) epixylon – na ponořených dřevených objektech
Jiná skupina primárních i sekundárních konzumentů žije a pohybuje se na dně nebo pod vrstvou
usazeného detritu (těla mají spíše zploštělá než válcovitá) - larvy vážek, raci, stejnonožci a některé
larvy jepic.