Ekologie stanovišť FZP

9 

Klasifikace planktonu podle velikosti: 

ultrananoplankton: < 2 μm (baktérie, řasy, sinice) 

nanoplankton:  2 - 20 μm (řasy, sinice, bičíkovci, prvoci) 

mikroplankton: 20 - 200 μm (větší prvoci, řasy, vířníci, nauplia) 

mezoplankton: 200 - 2000 μm (korýši, vířníci) 

megaplankton: > 2000 μm (velcí korýši) 

 Limnetický nekton - vesměs ryby. Často bývají ryby litorálu a limnetického pásma shodných druhů 
- v limnetickém pásmu méně druhů. Většina sladkovodních druhů ryb se živí jako dospělci většími 
živočichy, nikoliv mikroskopickým planktonem, jen některé ryby (sleďovití - Dorosoma, Signalosa) 
->  potravu  cedí  a  živí  se  planktonem.  Dravé  druhy  ryb,  jako  štiky,  jsou  pak  schopny  využívat 
zkráceného potravního řetězce a nejsou závislé na litorálu. 

 Profundální pásmo 

 Zde  není  světlo  ->  zdejší  organismy  jsou  potravně  závislé  na  litorálním  a  limnetickém  pásmu. 
Převládají  disimilační  procesy  nad  asimilačními.  Profundální  pásma  naopak  zabezpečují  návrat 
minerálních živin do vody, jež vodní proudy a plovoucí živočichové přenášejí zpět do litorálního a 
limnetického  pásma.  Pestrost  života  tu  není  velká,  ale  organismy  zde  žijící  jsou  velmi  důležité. 
Nejvýznamnější  složky  tohoto  společenstva  jsou  bakterie  a  houby,  hojné  především  na  rozhraní 
mezi vodou a bahnem.  

Společenstva živočichů profundálního pásma jsou zásadním způsobem regulována dvěma faktory: 

a)  kvalitou  a  kvantitou  organické  hmoty  dopadající  formou  „detritového  deště“  z eufotické 

vrstvy 

b)  režimem  kyslíku  v profundálním  pásmu,  jež  je  ovlivňován  importem  organické  hmoty