Ekologie stanovišť FZP

 (4) Ryby zaujímající svým způsobem zvláštní postavení -> nedravé (planktonovorní a bentivorní) a 
dravé. 

 JEZERO 

 Jezera obyčejně vznikají při geologických jevech rozsáhlého dopadu. Vznikala v dobách ledových 
a  v  údobích  intenzivní  vulkanické  nebo  tektonické  činnosti.  Tato  fakta  určují  rozmístění  na 
zeměkouli. 

 Největší sladkovodní jezero světa je Bajkal, který svým objemem 23 000 km3 sám představuje 18 
% objemu všech sladkovodních jezer. Sladká jezera obsahují asi 130 000 km3 a slaná jezera dalších 
105 000 km3 vody. Počet jezer je odhadován přes 100 000. Jezera s větším objemem sladké vody 
než  20  km3  zaujímají  plochu  přes  850  000  km2.  Jenom  velká  kanadská  jezera  s  ostatními 
severoamerickými jezery soustřeďují asi 32 500 km3 vody (= 25 % veškerých sladkých vod), velká 
jezera  Afriky  26  280  km3  (=  20  %),  Asie  26  440  km3  (včetně  Bajkalu),  zatímco  jezera  Evropy, 
Jižní Ameriky a Austrálie pouze 3000 km3 (=2,3 %). Zbylých 35 % připadá na statisíce menších 
jezer po celém světě. Slaných jezer je daleko méně (jen 24 770 km3 objemu vody) => většina v bez 
.... části Střední a centrální Asie (vyjma Kaspiku - to samé 80 320 km3). 

 Většina jezer vznikala v nedávných dobách ledových, kdy ledovce vymílaly podloží do kotlin dnes 
vyplněných vodou nebo při svém ústupu přehrazovaly horská údolí kamenitými morénami. Naopak 
staršího  data  (obvykle  třetihorního)  jsou  hluboká  jezera  na  tektonických  poruchách  -  známé 
příkopové propadliny - Bajkal či jezera Velkého afrického riftu.