Ekologie stanovišť FZP
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Na podzim chladnější počasí - klesá teplota epilimnia a vyrovná se teplotě hypolimnia. Dojde k
cirkulaci vody celého jezera. O2 se vrací do hloubky (vliv větru) => OBDOBÍ PODZIMNÍ
CURKULACE (= vyrovnání). V zimě se povrchová vrstva ochladí, klesne pod 4oC, stane se lehčí a
nakonec zmrzne => OBDOBÍ ZIMNÍ STAGNACE. Obsah kyslíku příliš neklesá - omezena činnost
bakterií a respirace organismů vzhledem k nízkým teplotám. Důsledky zimní stagnace nebývají
vážné. Problémy mohou nastat pokud led je pokryt silnou vrstvou sněhu a zabrání tak fotosyntéze
=> vyčerpání O2 => zimní úhyn ryb.
Na jaře roztaje led - oteplená voda se stává těžší a klesá ke dnu a když se povrchová teplota zvýší
na 4oC => JARNÍ VYROVNÁNÍ (vliv větru!).
Všeobecně platí, že čím je jezero hlubší, tím je stratifikace pomalejší a hyolimnion je mocnější.
Rozsah kyslíkového vyčerpání je přímo úměrný množství rozkládajících se ústrojných látek v
hloubce termokliny. Produkčnější jezera se obecně vyznačují větším vyčerpáním kyslíku během léta
než chudá jezera. Kulturní entrofizace opět napomáhá k jevu, který je běžný u přirozeně bohatých
jezer.
Eufotické pásmo se nemusí nutně krýt s epilimniem. Eufotické pásmo je dáno pronikáním světla,
kdežto epilimnion je dáno teplotou. Často jsou však obě pásma během stagnace totožná.
V mírném pásmu má tedy roční cyklus jezera 2 období stagnace a 2 období cirkulace.
BIOGENNÍ PRVKY V JEZERECH
Množství usazenin získaných odpařením vody z jezer se pohybuje v eutotrofních jezerech. Zásadní
soli => uhličitany, sírany, chlorid vápenatý, hořečnatý, sodný a draselný - zůstávají během roku v
konstantním množství.