Ekologie stanovišť FZP

 Teplotní poměry v přehradních jezerech se mohou silně lišit od poměrů v přírodních jezerech podle 
druhu výtoku. Pokud je voda vypouštěna ode dna, pak odchází voda bohatá na živiny, ale studená a 
chudá O2 a teplá voda je v jezeře zadržována. Přehradní jezero se stává lapačem tepla a odvaděčem 
živin. Přirozená jezera naopak vodu vypouštějí vrchem a fungují jako lapači živin a odvaděči tepla. 

 Na  druhu  výtoku  silně  závisí  poměry  na  toku  pod  hrází.  Vypouštění  studené  vody  ode  dna 
umožňuje vznik pstruhových úseků v toku pod nádrží i jižněji než je normálně pstruh rozšířen. V 
severních oblastech může být taková voda pro dobrý růst ryb příliš studená. 

 Další účinky přehrad s dolní výpustí: 

 1) Vypouštěná voda má vyšší slanost než povrchová voda 

 2) Hlavní živiny se z nádrže ztrácejí, produkční kapacita se snižuje - vyšší eutrofizace pod nádrží 

 3) Ztráta výparu je vyšší -> zadržování teplé přítokové vody - vypouštění vody z hypolimnia 

 4)  Málo  rozpuštěného  O2  ve  vypouštěné  vodě  ->  omezení  schopnosti  toku  pod  výpustí  přijímat 
org. znečištění. 

 5)  Vypouštění  redukovaných  organických  látek  -  např.  sirovodík  ->  snížení  kvality  vody  toku  -  i 
možné hynutí ryb 

 Souhrnná  vodní  plocha  údolních  nádrží  600  000  km2=>  79  %  plochy  všech  větších 
sladokovodních jezer světa. 

 Tůně a rybníky (+ močály) 

 Většinou jde o malé vodní plochy, jejichž litorální pásmo je poměrně velké a limnetické a pásmo je 
buď malé nebo zcela chybí. Stratifikace má velmi omezený význam.