Ekologie stanovišť FZP

 Třeboňská rybniční soustava se stovkami rybníků - biosf. rezervace (Josef Štěpán Netolický, Jakub 
Krčín z Jelčan, Josef Šusta ..) 

 Něco blíže ke společenstvům rybníků: 

 Lidské zásahy směřují ke 2 cílům: 

 1) Maximálně zvýšit úživnost => vysoké výnosy ryb 

 2) Omezit zanášení bahnem - deponie 

 Zvyšování úživnosti rybniční vody -> močůvka, mrva či strojená hnojiva (N, P, Ca, K). 

 Zvýšený obsah živin -> rozvoj bakterií, prvoků a planktonu (sinice, řasy) -> zooplankton -> ryby. 
Zooplankton  v  rybnících  =>  perloočky  (Cladocera  -  nejznámější  Daphnia),  vířníci,  hlavonožci 
(hlavně buchanky - Cyclops a vznášivky) 

 V  teplých  a  úživných  rybnících  =>  100  až  300  kg  i  více  přírůstku  biomasy  ryb  /ha/rok,  chladné 
rybníky - od 50 do 25 kg/ha/rok. 

14 

 Kromě toho jsou ryby i přímo krmeny (granule) => v tom případě zvýšení produkce až na 4000  - 
5000  Kg/ha/rok.  V  posledních  desetiletích  -  kapro-kachní  hospodaření  -  trus  vodní  drůbeže  hnojí 
rybníky. 

TEKOUCÍ VODY (Lotické) 

 Rozdíly mezi toky a stojatými vodami: 

 1) Proudění se dostává do významného postavení mezního ekologického činitele 

 2)  Dlouhá  břehová  linie  =>  důsledkem  je,  že  ekosystém  tekoucí  vody  je  otevřenější  a  je 
rozvinutější  "heterotrofní"  typ  společenstva  3)  Kyslíkový  režim  je  v  tocích  jednotvárnější  -  jeho 
obsah bývá větší než ve stojatých vodách 

 4)  Stratifikace  vertikálních  horizontů  (tepelná  či  chemická)  téměř  neexistuje  =>  organismy 
zpravidla žijí v celém objemu vody