Ekologie stanovišť FZP

 a) specializované struktury a fyziologické reakce na tekoucí vodu -> přírodní výběr 

 b)  živočichové  již  měli  vhodné  tvary  či  vlastnosti  (preadaptace)  či  funkce  -  možnost  obsazení 
tekoucí vody bez dalších změn (plži - lepkavá noha i bez tekoucí vody) 

 P R A M E N Y 

 Vyznačují se většinou stálou teplotou vody, ale i stálost chemického složení, rychlosti proudění. 

 Různé typy: 

 1) Horké prameny s vysokou salinitou v sopečných oblastech - Island, Nový Zéland, 

17 

 2) velké prameny v krasových oblastech - voda - teplota jako jejich okolí 

 3) malé prameny s měkkou vodou - z břidlice, pískovců a krystalických hornin 

 V horkých pramenech - bakterie schopny odolávat až 90oC a více - ovšem nemůže tu být stále. 

 Během ledových dob mohly prameny fungovat jako refugium řadě vodních forem. 

M O Ř S K É P R O S T Ř E D Í 

 Podmínky můžeme shrnout do následujících bodů: 

 1) Mořské prostředí zaujímá 70 % zemského povrchu - oproti souši je rozsáhlé. 

 2) Značná hloubka - organismy se vyskytují ve všech hloubkách, ale biomasa je nižší než na souši, 
protože v moři nejsou vždy podmínky pro život ideální. 

 V  oceánech  nejsou  zřejmě  neživá  místa,  přesto  lze  konstatovat,  že  život  v  kvantitativním  i 
kvalitativním pohledu je bohatší kolem pevniny a ostrovů. 

 3)  Souvislost  -  chybí  hranice,  které  nacházíme  běžně  na  souši  i  ve  sladkých  vodách.  všechny 
oceány  jsou  vzájemně  spojeny.  Pokud  existují  nějaké  bariéry  bránící  volnému  pohybu  mořských 
organismů => teplota, slanost a hloubka. 

 4)  Stálý  oběh  mořské  vody  -  objev,  že  se  všechna  oceánská  voda  pohybuje  má  velký  význam. 
Např. se kdysi soudilo, že nebezpečné radioaktivní odpady mohou být v zaplombovaných nádobách 
uloženy do hlubin oceánů. Kdyby však je porušila koroze, pronikly by radioaktivní látky do vody, 
postupně by obíhaly kolem zeměkoule a otrávily mořský život.