Ekologie stanovišť FZP

 4)  Půda  poskytuje  organismům  pevnou  oporu,  ale  vzduch  nikoliv.  Proto  se  u  rostlin  i  živočichů 
žijících na souši vyvinula silná kostra a u živočichů i zvláštní způsoby pohybu. 

 5) Na rozdíl od oceánu není souše souvislá. 

 6) Povaha substrátu je sice i ve vodě významná, avšak na souši je přímo životně důležitá. Zdrojem 
silně proměnlivého přísunu živin (dusičnanů, fosforečnanů atd.) není vzduch, nýbrž půda. 

 Souhrnně  lze  říci,  že  povahu  suchozemských  společenstev  a  ekosystémů  určují  dvě  skupiny 
faktorů,  tj.  podnebí  (teplota,  vlhkost,  světlo  atd.)  a  substrát  (fysiografie,  půda  atd.)  společně  se 
vzájemnými účinky populací na sebe. 

 Na  souši  dnes  díky  složité  evoluci  převládají  nejsložitější  a  nejspecializovanější  druhy  ze  všech 
organismů, a to semenné rostliny, hmyz a teplokrevní obratlovci. Neznamená to ovšem, že by zde 
nižší  formy  (z  evolučního  hlediska),  jako  jsou  bakterie,  houby,  prvoci  atd.  chyběly  nebo  byly 
nevýznamné - ve všech ekosystémech mají mikroorganismy stejně důležité úlohy. 

 Každá pevninská oblast má svoji  - do značné míry zvláštní  - květenu i  zvířenu. Ostrovy se  často 
velmi  liší  od  pevniny  -  poutavý  předmět  studia  v  biogeografii  se  tedy  zvláště  týká  evoluce 
suchozemských  společenstev.  Jak  ukazuje  obr.  1,  jsou  floristické  oblasti,  jak  si  je  představují 
fytogeografové, velmi podobné faunistickým oblastem podle zoogeografů. (Hlavní rozdíl je v tom, 
že fytogeografové pokládají kapskou část již. cípu Afriky za samostatnou hlavní oblast).