Ekologie stanovišť FZP

 rozdílné vzdušné teploty mezi póly a rovníkem vyvolávají silné větry, kupř. pasáty (vanou celý rok 
stejným  směrem)  =>  tyto  větry  +  zemská  rotace  =>  stálé  mořské  proudy.  Kromě  povrchových 
mořských proudů řízených větrem i hloubkové proudy - vyvolává ji kolísání teploty a slanosti vody 
=> rozdíly v hustotě vody (velmi složité mechanizmy). Cirkulace je velmi účinná => k vyčerpání 
O2 příp. stagnace běžná ve sladkovodních jezerech vzácná. 

 Ohřívání u  rovníku způsobuje, že se voda stává méně hustou, zatímco ochlazování  na pólech má 
opačný  účinek.  Salinitu  ovlivňuje  přítok  sladké  vody  z  řek,  tajícího  ledu,  srážek  a  výpar.  Např. 
velká rychlost výparu ve Středozemním  moři zvyšuje salinitu a tím  i  hustotu vody. Proto i  méně 
husté  (méně  slané)  vody  plynou  do  Středozemního  moře  z  Atlantiku  a  Černého  moře.  Menší 
protiproudy  o  vysoké  hustotě  nebo  salinitě  plynou  naopak  pod  těmito  proudy  ze  Středozemního 
moře ven, takže obsah soli v něm zůstává stálý. 

 Rovníkové proudy (V -> Z), pobřežní proudy (na S a na J) => Golfský proud = Severní atlantský 
drift. a Severoatlantský proud -> mírné podnebí na SZ Evropy - zimní teploty až o 11oC vyšší, než 
je  průměr  pro  tyto  šířky.  Proudy  z  polárních  oblastí  mohou  ohrožovat  námořní  dopravu. 
Labradorský  a  Východogrónský  proud  přinášejí  do  cest  námořní  dopravy  ledové  kry  a  ledovou 
tříšť.