Ekologie stanovišť FZP

 (3) Kyslík 

 Nebývá  tak  proměnlivým  činitelem  jako  ve  stojatých  vodách  -  i  přes  to,  že  zcela  chybí  zelené 
rostliny. Z těchto důvodů mívají živočichové žijící v tocích úzkou ekologickou valenci vzhledem ke 
kyslíku a citlivě reagují na snížení obsahu kyslíku. Z těchto důvodů bývají říční společenstva velmi 
citlivá na organické znečištění. 

 Pásma po délce řeky 

 (1) KRENON - pásmo pramene 

 (2)  RHITRON  -  horní  pásmo  s  rychlým  tokem,  erodovaným  dnem  (skalnaté  nebo  kamenité  bez 
výrazných usazenin), voda nasycená O2, teplota vody nízká, roční amplitudy menší než 20oC. Žijí 
zde řasy, játrovky, mechy přichycené v chomáčcích na kamenech - z konzumentů převládají larvy 
hmyzu - pošvatky, dvoukřídlí. 

R. dále dělíme na :  

15 

a)  epirhitron – velký spád a převážně kamenité dno, dostatek kyslíku, nízká teplota vody v létě 

(do 16 

0C). Poměr klidné a proudivé části vodního toku 1:4 a výše. Součástí společenstva: 

rozsivky  (Ceratoneis  arcus,  Diatoma  vulgare),  ruduchy,  zlativky  (Hydrurus  foetidus), 
ploštěnky  (Dugesia  gonocephala),  jepice  (Baëtis  alpinus,  Rhitrogena  semicolorata), 
pošvatky, chrostíci (Brachycentrus montanus, Odontocerum albicorne), přísalka, pakomáři, 
brouci  (Elmis,  Hydraena),  vodule  a  další.  Z ryb  je  charakteristický  pstruh  potoční  (Salmo 
trutta),  vranka  (Cottus),  minule  potoční  (Lampetra  planeri)  a  někdy  střevle  (P.  phoxinus). 
Ptákem úzce vázaným na tyto části toku je skorec vodní (Cinclus cinclus). 

b)  metarhitron  –  vzniká  soutokem  více  potoků  a  charakteristické  je  zmírnění  spádu.