Ekologie stanovišť FZP

 8) Neustálé změny dna, které se obnovuje tektonickými procesy a usazováním. 

ROZVRSTVENÍ MOŘE 

 Podobně  jako  u  tůní,  jezer  či  rybníků  je  možné  rozvrstvit  i  moře  -  používá  se  však  poněkud  jiná 
terminologie.  Mělké  vodní  pásmo  se  nazývá  NERITICKÉ  (příbřežní)  pásmo.  Přílivové  pásmo  - 
pásmo mezi přílivem a odlivem. Oblast otevřeného moře - OCEÁNICKÉ PÁSMO - eufotické (100 
- 200 m) pásmo (tj. oblast prim. produkce) - mělké; a afotické pásmo (mocnější), abysální (2 - 5000 
m) až badální oblast - hloubky. 

 Podobně  jako  ve  velkých  jezerech  -  producenti  -  fytoplankton  -  rozsivky,  zooplankton,  dravé 
formy. Neritické pásmo -> většina přisedlých hnědých a červených řas + 2/3 všech druhů mořských 
ryb. 

 Jak vypadá  ekosystém  oceán? Pokusíme se o značné zjednodušení: Na povrchu oceánů využívají 
sluneční  energii  mikroskopické  organismy  s  chlorofylem  ->  ROZSIVKY  (zvláště  v  mírných  a 
studených mořích 0,2 mm 3 - 15 mil/l vody) a OBRNĚNKY => konzumace dírkonožci, mřížovci, 
klanonožci,  rybí  půdek  a  další  bezobratlí  (ZOOPLANKTON).  Zooplankton  ->  potrava  nektonu 
(sardinka,  sleď)  ->  požírají  je  masožravci  typu  tuňák,  žralok  žijící  na  úkor  nektonu.  Kromě 
dlouhých potravních řetězců končících u tuňáka existují v oceánech velmi krátké potravní řetězce 
=> kosticovci. 

 Délka trofických řetězců se mění v závislosti na zónách: 

19 

 a)  volné  moře  :  nanoplankton  ->  mikrozooplankton  (dírkonožci,  mřížovci)  ->  masožravý 
zooplankton (draví hlavonožci 1 - 2 mm dlouzí) -> bezobratlí -> sleďovité ryby -> dravé ryby (3,5 
úroveň)