Ekologie stanovišť FZP

21 

s chráněnými regeneračními orgány. Květena extrémních pouštních a horských oblastí se skládá z 
výrazného podílu 1-letých rostlin. 

 Fagotrofní (makro) konsumenti. V souvislosti s velkým množstvím nik, které vegetace poskytuje, 
tvoří  společenstva  souše  neobyčejně  pestrý  soubor  živočišných  konsumentů  -  nápadné  je  zvláště 
ohromné  množství  rozmanitého  hmyzu  i  jiných  členovců,  kteří  zaplňují  každou  možnou  niku. 
Ojedinělým  zjevem  souše  jsou  velcí  býložravci,  jako  jsou  kopytníci,  kteří  mají  ve  vodních 
společenstvech jen velmi málo protějšků (např. velké býložravé želvy). Druhy pasoucí se na souši 
se  tedy  liší  velikostí  i  stavbou  od  druhů  "pasoucích  se"  ve  vodě,  tj.  zooplanktonu.  Protože 
suchozemské  autotrofní  organismy  produkují  velké  množství  málo  výživné  potravy  (buničina, 
lignin atd.), jsou v suchozemských společenstvech velmi výrazně zastoupeni detritivorové (živící se 
organickým  detritem).  Z  ostatních  skupin  je  třeba  uvést  ptáky,  vyskytující  se  v  každém 
suchozemském společenstvu - ti jsou zvláště vhodným předmětem ekologického studia. 

 Saprotrofové  čili  mikrokonsumenti.  K  organismům,  které  v  suchozemských  společenstvech 
pokračují v procesu mineralizace ústrojné hmoty a vykonávají i jiné významné funkce, patří hlavně 
bakterie  a  houby,  ale  i  prvoci  a  jiní  drobní  živočichové.  Mikroorganismy,  jimž  se  často  říká 
rozkladači,  můžeme  pokládat  za  samostatnou  ekologickou  jednotku,  k  níž  patří  4  taxonomické 
skupiny: 1) houby (včetně kvasinek a plísní); 2) heterotrofní bakterie (sporulující i nesporulující); 3) 
aktinomycety  (vláknité  mikroorganismy,  mající  některé  morfologické  znaky  hub);  půdní  prvoci 
(měňavky,  nálevníci,  bičíkovci).  Tito  rozkladači  se  vyskytují  ve  všech  suchozemských 
společenstvech,  jsou  však  vzácně  hojní  v  nejsvrchnějších  vrstvách  půdy  (včetně  opadanky). 
Rozklad  rostlinných  zbytků,  který  se  značně  podílí  na  respiraci  společenstva  v  mnoha 
suchozemských  ekosystémech,  zde  zahrnuje  sled  mikroorganismů,  který  můžeme  vyjádřit  takto 
(Kononova  1961):  Plísně  a  nesporulující  bakterie  ->  sporulující  bakterie  ->  celulosové 
myxobakterie -> aktinomycety.