Ekologie stanovišť FZP

 mnohem větší vrstvu palisádového pletiva než listy stinné, kde může i chybět. Také květy se tvoří 
převážně na dobře osvětlených místech, kde mohou později také dokonale dozrát. 

 Význam  světla  se  ovšem  nesmí  ani  přeceňovat.  V  podstatě  platí,  že  za  stejných  podmínek  jsou 
stínomilné  druhy  ve  výhodě  -  buk  např.  lehce  vytlačí  dub,  smrk  borovici  apod.  Není  to  však 
rozhodně pravidlem,  neboť jinak by slunné druhy  dávno zmizely. Existují tedy ještě jiné faktory, 
které chrání slunné druhy - např. teplota, voda, kvalita půdy. Tak třeba smrk je mnohem odolnější 
vůči  stínu  než  borovice,  nemůže  ji  ovšem  vytlačit  tam,  kde  je  chudá  písčitá,  či  naopak  silně 
zamokřená půda. 

 Vliv tepla 

 Každá  rostlina,  tedy  i  stromy  v  lese,  potřebují  jistou  teplotu,  alespoň  po  určitou  dobu,  ve  které 
mohou  asimilovat,  růst,  kvést  a  tvořit  plody.  Tato  teplota  je  u  různých  druhů  různá  a  je  velice 
obtížné  ji  stanovit.  Přesto  však  byly  činěny  určité  pokusy  o  stanovení  tepelných  nároků  dřevin 
(účinky  tepla  v  porostech  přímo  souvisejí  s  přístupem  světla),  došlo  se  ovšem  k  různým,  často 
značně diskutabilním 

 hodnotám. Za důležitou bývá považována teplota ve vegetačním 

 období,  které  je  např.  ve  středoevropských  podmínkách  stanoveno  počtem  dní  nad  10oC.  Podle 
toho  pak  smrk,  borovice  a  modřín  vystačí  s  vegetační  dobou  kratší  než  2  měsíce,  buk  a  dub 
potřebují  3  -  4  měsíce,  jedlý  kaštan  6  měsíců.  V  jižních  oblastech  si  ovšem  třeba  buk  prodlouží 
vegetační dobu na 7, dub na 10 měsíců, záleží i na dalších činitelích - vlhkosti, nadm. výšce atd.