Ekologie stanovišť FZP

 Vliv vody 

 Voda  je  především  důležitou  stavební  látkou  i  prostředkem  dopravy  živin  z  půdy.  Rostlina  s  ní 
velice  pečlivě  hospodaří,  t.zn.  vyrovnává  odběr  vody  pomocí  kořenů  a  její  výdej  plochou  listů  v 
podobě  par.  Můžeme  všeobecně  říci,  že  velikost  výparu  je  závislá  na  teplotě,  pohybu  vzduchu, 
intenzitě  osvětlení  i  nadm.  výšce  (tlaku  vzduchu).  Rostliny  jej  mohou  do  značné  míry  samy 
regulovat otevíráním či zavíráním průduchů. 

 Voda  je  faktorem  jednak  půdním,  jednak  klimatickým  (atmosférické  srážky,  vzdušná  vlhkost). 
Rostliny  na  obsah  vody  v  půdě  reagují  citlivě  a  bylinná  vegetace  je  dobrou  pomůckou  pro 
posouzení stanovištních poměrů v lese. Obsah i  pohyb vody se mění i na malých plochách podle 
povrchu  (hřbety  a  údolí,  terasy,  prolákliny  apod.),  podle  podloží  a  matečné  horniny  z  níž  půdy 
vznikly (písčité půdy - propustné, vápencové - rychle vysychající, jílovité - hromadící vodu apod.), 
výšce hladiny spodní vody i podle charakteru dřevinného a bylinného pokryvu (prokořenění půdy, 
zastínění, spotřeba vody apod.). 

 Nejvýznamnějším  zdrojem  vody  jsou  atmosférické  srážky,  hlavně  ve  formě  deště  či  sněhu.  O 
charakteru vegetačního pokryvu nerozhoduje ani tak množství srážek (jako existenční minimum pro 
les  se  někdy  udává  množství  50  mm  srážek  během  vegetačního  období  při  průměrné  relativní 
vzdušné  vlhkosti,  či  100  mm  při  nízké  vzdušné  vlhkosti),  jako  spíše  jejich  rozdělení  během 
roku.Hlavní  příčinou  odchylné  vegetace  např.  ve  Středomoří  není,  jak  by  se  snad  někomu  mohlo 
zdát, malé množství srážek (průměrné množství srážek přes 700 mm za rok je zde ostatně poměrně 
vysoké),  ale  jejich  rozdělení  v  průběhu  roku.  Středomoří  je  vlastně  oblastí  periodických  období 
sucha, kdy rostlinstvo je v klidu, a období dešťů. Stejné množství srážek působí samozřejmě jinak, 
padá-li ve formě prudkých lijáků či jako vytrvalý drobný déšť.