Ekologie stanovišť FZP

 V této souvislosti je třeba zmínit se i o mrazových kotlinách či jezerech, v nichž bývají mrazy dosti 
pravidelně a kde postupně převládají odolnější dřeviny. Proto třeba v úzkých, hlubokých žlebech a 
roklích ustupuje buk, převládá odolnější habr či ve vyšších polohách smrk. 

24 

 Zapojené koruny lesa zadržují ve dne velkou  část slunečního záření, v noci naopak zase zmírňují 
tepelné vyzařování půdy. Lesní půda dostává tedy méně tepla, také ho ale méně ztrácí. 

 Stejně  tak  lze  sledovat  vliv  lesního  porostu  na  změny  teploty  během  roku:  v  lese  je  vzduch  v 
letních měsících poněkud studenější než v otevřeném terénu, v zimních měsících naopak poněkud 
teplejší.  V  lese  jsou  velmi  významně  ztlumeny  i  extrémy  vzdušné  teploty,  vždy  jsou  zde  nižší 
maxima  teplot  a  vyšší  minima  než  na  volné  ploše.  Hovoříme  přitom  o  lesním  mikroklimatu. 
Podobné jevy lze ostatně sledovat i pod osaměle stojícími stromy, kde je v létě a ve dne poněkud 
chladněji, v zimě a v noci tepleji než na volném prostranství. Tím se dá také vysvětlit časnější tání 
sněhu  či  časnější  rozkvétání  některých  rostlin  pod  stromy  a  keři.  S  tím  souvisí  i  uchylování  se 
citlivých druhů pod ochranu keřů a stromů,  které je tím  patrnější, čím více se blíží  hranici svého 
rozšíření. Tak třeba v horách najdeme často smrky vysoko nad jejich normální stromovou hranicí 
pod ochranou odolné limby, která tak vlastně zvyšuje horní hranici rozšíření smrku.