Ekologie stanovišť FZP
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
Jak u jsme řekli, je činnost rozkladačů v přírodě nezbytná, zajišťuje rozklad odumřelé org. hmoty
a tím i dokončení koloběhu živin od půdy přes rostliny a živočichy znovu do půdy. Všechny
rozkladné pochody v půdě probíhají za spolupůsobení všech druhů půdních organismů, z nichž
22
každý narušuje určité sloučeniny. Tak třeba houby a plísně jsou účinnými rozkladači uhlohydrátů,
které by např. bakterie samy rozložit nemohly.
Rozkladnou činnost hub můžeme pozorovat nejlépe po podzimních deštích či jarním tání, kdy je
lesní hrabanka nasáklá vodou a prorostlá podhoubím tisíců druhů hub. Houby zpravidla zahajují
rozkladnou činnost rostlinných zbytků, teprve pak se k nim přidružují bakterie, které obyčejně
ukončí rozklad organických sloučenin až na nejjednodušší minerální sloučeniny (málo rostlinných
zbytků je rozloženo jen bakteriemi - bývají to šťavnaté listy některých rostlin, např. bezu černého či
červeného, jejichž mrazem narušená pletiva se vyluhují vodou a brzy podléhají bakteriím). Přímá
specializace u některých hub jde někdy neuvěřitelně daleko. Velký počet hub se specializoval na
opadlé jehličí. Jednotlivé druhy se ovšem nespecializují jen na jehličí určitého stromu, nýbrž
dokonce i na to, zda jehličí přirozeně odumřelo či uschlo proto, že strom byl poražen, zda spadlo na
zem či uvízlo ve větvích nebo borůvčí, zda zůstalo v suchu či ve vlhku apod. Na jehličí můžeme
pozorovat i celé vývojové řady, tj. vystřídání jedněch hub jinými, neboť některé houby napadají
jehličí čerstvé, jiné až v různém stupni rozkladu. Podobně je tomu i na hnijícím dřevě. Probíhající
rozklad dřeva bývá provázen i změnou barvy. Proto se v dřevařské praxi obyčejně nerozeznává
druh houby, který hnilobu způsobil, ale hovoří se o tlení bílém, červeném apod.