Ekologie stanovišť FZP

 d) nekton - plovoucí organismy s možností plavat podle své vůle - schopnost se i vyhnout síťce či 
lahvi (ryby, obojživelníci, velký plovoucí hmyz) 

 e) neuston - plovoucí organismy či odpočívající organismy na povrchu vody 

 (3) Podle místa (oblasti, subbiotopu) 

 Tůně a jezera:  

a) LITORÁLNÍ PÁSMO - mělká voda - světlo proniká až na dno, kořeňující rostliny 
b)  LIMNETICKÉ  PÁSMO  (pelagiál)  -  otevřená  voda  do  hloubky  účinného  pronikání  světla  - 
hranice se nazývá kompenzační hloubka - Fotosynt. = resp. (většinou 1 % plné sluneční intenzity). 
V tomto pásmu jen nekton, plankton a někdy neuston 

 c) EUFOTICKÉ PÁSMO - veškeré prosvětlované vody v litorálním a limnetickém pásmu 

 d) PROFUNDÁL NÍ PÁSMO - oblast hluboké vody pod pásmem účinného pronikání světla 

 e BENT8L  

Obr. viz Lellák a Kubíček 1991: Hydrobiologie: str. 70 

 Toky: a) peřeje - mělká voda, kde rychlost proudu je dostatečně velká, aby dno zůstalo bez náplavu 
a 

 jiného volně uloženého materiálu  -  pouze pevný podklad (jen přizpůsobený perifyton  a benthos  - 
pevně se přichycují ke dnu a dobří plavci (ryby) 

 b) tišiny  - hlubší voda  - snížená rychlost proudu, na dně se usazují náplavy  - měkké dno  - formy 
zahrabávající se do dna 

 SLADKOVODNÍ ORGANISMY 

 Ve  sladkovodním  prostředí  jsou  nejdůležitější  producenti  řasy  a  teprve  na  druhém  místě  vodní 
cévnaté  rostliny.  Vyjma  rdestu  a  okřehku  patří  převážná  část  vyšších  vodních  rostlin  do  čeledí 
majících převahu svých zástupců v suchozemských ekosystémech. 

 Živočišní  konzumenti  -  většinu  biomasy  tvoří  v  mnoha  sladkovodních  ekosystémech  4  skupiny: 
měkkýši,  vodní  hmyz,  korýši  a  ryby.  Už  méně  významní  z  hlediska  biomasy  jsou  kroužkovci, 
vířníci, prvoci a hlísti - čímž není řečeno, že by byly tyto skupiny ekologicky nedůležité.