ZOO OTÁZKY KE ZK

• Mechovky = Ectoprocta, Bryozoa

Tělní dutina coelom, řitní otvor mimo vějíř chapadélek, chitinózní schránka, chybí vylučovací i cévní soustava, žijí koloniích - vznikají pučením z 1 jedince, klidová stádia podobná gemulím, u nás se vyskytují ve stojatých vodách a mírně tekoucích vodách, na rostlinách, kamenech, spadlém dřevu, kamenné terasy, dostávají se i do vodovodních potrubí - mohou ucpat, vypadají jako slizové porosty či houbovci, na podzim kolonie odumírají a zimu přežívají ve formě statoblast, u nás rod Plumatella

• Ostnokožci = Echinodermata

Druhotně pětičetná souměrnost, vápenatý skelet mezodermálního původu, ambulakrální soustava - systém vodních cév ovládající tlakem pohyb panožek a tak celého živočicha, madreporova destička - spojení cév s vnějším prostředím, vysoká regenerační schopnost

Lilijice = Crinoidea - přisedlí i volně pohybující se 5 ramenní ostnokožci

Hadice = Ophiuroidea - terčovité tělo, 5 ramen, neprůchodná trávicí soustava, dravci - korály, houbovci

Ježovky = Echinoidea - bochánkovitá schránka z vápenitých destiček, ostré ostny mezi nimi pedicelárie -čištění povrchu, ochrana - jedový sekret, řiť na hřbetu, živí se mikroorganismy

Sumíši = Holothuroidea - tzv. mořská okurka, protáhle pětičlenné tělo, ochrana - vylučují lepivý sliz, odvrhnutí části střeva - schopnost regenerace

• Polostrunatci = Hemichordata

Tělo členěno na hlavu límec a trup, dýchání - žaberní štěrbiny, diverticulum - hřbetní vychlípenina předního střeva - poskytuje oporu přední části těla a působí podobně jako chorda, gonochoristé s nepřímým vývojem, nervový sytém tvoří břišní a hřbetní (částečně trubicovitý) pruh

žaludovec kyjovitý = Balanoglussus clavigerus - až 30 cm, nepohlavní rozmnož. - odškrcení části zadečku

Obratlovci

1. Strunatci (Chordata).Charakterizujte celý kmen, dále pak charakterizujte jednotlivé podkmeny včetně tříd (u Vertebrata necharakterizujte třídy). Vždy uveďte zástupce, jejich způsob života, prostředí kde žijí.

- mnohobuněční živočichové, jejichž tělo je tvořeno 3 zárodečnými listy

- na místě prvoúst vzniká řiď, mají dvoustrannou souměrnost těla, druhotnou tělní dutinu coelom

- hltan je proděravěn žaberními štěrbinami, které ústí do ožaberního prostoru či přímo ven z těla, u suchozemských skupin se žaberní štěrbiny zakládají během zárodečného vývoje a později zarůstají

- mají strunu hřbetní = chorda dorsalis - tvoří základ vnitřní kostry, je entodermálního původu, uložena pod trubicovitou nervovou soustavou a nad trávicí soustavou, je tvořena vakuolizovanými buňkami o velkém vnitřním napětí a u obratlovců je nahrazena mezodermální páteří

- základem NS je nervová trubice s centrálním kanálkem, probíhající tělem na hřbetní straně nad chordou