ZOO OTÁZKY KE ZK

- mají párové končetiny tvaru ploutví

- ploutve se svalnatými ploutevními násadci, s kostrou připomínající kostru čtvernožců

- vnitřní nozdry = Choany

• Podtřída: Lalokoploutví (Coelacanthimorpha, Crossopterygii)

• Nález latimérie v roce 1938 – do té doby se předpokládalo, že tato skupina je již 65 milionů let vyhynulá

• Skupina čelistnatých obratlovců, která se odštěpila od fylogenetické větve vedoucí k čtvernožcům (obojživelníci, plazi, ptáci a savci)

• Současní zástupci velmi podobní svým vyhynulým předkům – protáhlé tělo, kosodélníková ocasní ploutev, párové končetiny vybavené mohutnou svalovinou, kostra párových ploutví velmi připomíná kostru pětiprstých končetin čtvernožců, lebka je podobná lebce obojživelníků

• Oplození vnitřní + rození živých mláďat

• Dravé

latimérie podivná (Latimeria chalumnae)

latimérie celebská (Latimeria menadoensis)

• Podtřída: Dvojdyšní (Dipnoi)

• Malá a diverzifikovaná skupina žijící v Austrálii, Africe a Jižní Americe

• Úprava dýchací soustavy – kromě zakrnělých žaber mají 1 nebo 2 plicní vaky, které vznikají jako vychlípenina trávicí trubice a slouží k výměně plynů

• Ve střevě spirální řasa

• Mají kloaku – ústí do ní močové, pohlavní vývody a trávicí trubice

• U potěru bahníků přítomny vnější žábry, na dýchání pomocí plicních vaků přecházejí ve stáří 2 měsíců

• Dospělci se živí většími bezobratlými, rybami a obojživelníky

Bahník australský (Noeceratodus forsteri) – nepárový plicní vak a velké šupiny

Bahník americký (Lepidosiren paradoxa) – 2 plicní vaky, drobné šupiny hluboce zanořené v kůži, typický letní spánek – v „kokonu“ v bahně přečkávají období sucha, délka života až 4 roky

7. Paprskoploutvé ryby (Actinopterygii) – popište kostru ploutví, jaké ploutve rozeznáváme, co je to Weberovo ústrojí a požeráková kost a požerákové zuby.

- párové končetiny tvaru ploutví

- charakteristická kostra ploutví, sestávající ze samostatných tyčinkovitých paprsků

- žaberní dutina kryta skřelemi – pohyblivá víčka

- dva páry vnějších nozder, chybí jim vnitřní nozdry (choany)

- plynový měchýř a postranní čára

- torpédovitý tvar těla, ryby hladinové – rovný hřbet a svrchní postavení úst, ryby žijící ve střední části vodního sloupce - silně laterálně (ze stran) zploštělé tělo, zadní část těla mezi koncem řitní a začátkem ocasní ploutve = ocasní násadec

- šupiny: cykloidní (hladké), ktenoidní (hřebenité, s drsným povrchem) – obsahují guanin, který dodává rybám jejich stříbřitý lesk

- ploutve: párové – prsní a břišní

Nepárové – ocasní, hřbetní, řitní

• Tvořeny podpůrnými paprsky => tvrdý kostěný paprsek/ měkké paprsky

• některé skupiny ryb mají mezi hřbetní a ocasní ploutví kožní záhyb – tzv tukovou ploutvičku (není opatřena paprsky)

• ocasní ploutev dělíme podle tvaru na: heterocerkní (nesouměrná, skládá se ze 2 různě dlouhých laloků), homocerkní (pouze zevně souměrná, páteř směřuje k hornímu laloku) a isocerkní (vnitřně téměř symetrický)