ZOO OTÁZKY KE ZK

- kostra – osová část tvořená lebkou a páteří + přívěsná část = kosti ploutví + někdy přítomné mezisvalové kůstky

- Weberovo ústrojí – vytváří se z prvních 4-6 výběžků obratlů u některých řádů ryb, spojuje povrch plynového měchýře s vnitřním uchem

- 5. Žaberní oblouk je pozměněn na požerákovou kost – na ní mohou u některých skupin narůstat tzv. požerákové zuby

- zuby se vyskytují na kostech čelistí, na kostech v ústech nebo na jazyku

- jednotlivé svalové bloky = myomery – navzájem oddělené vazivovými přepážkami = myosepty,

8. Paprskoploutvé ryby (Actinopterygii) –Popište nervovou soustavu (především co je hlavním centrem

nervové integrace), popište oko, ústrojí sluchu, čichu, chuti. Dále popište krevní oběh (především srdce),

dýchací orgán, vylučovací soustavu.

• mozek je pětidílný

• hlavním integračním centrem je střední mozek

• stavba oka je shodná s ostatními obratlovci, tvar čočky je kulovitý, akomodace se děje pouze oddalováním a přibližováním k sítnici

• ústrojí sluchu je spojeno s ústrojím rovnováhy, vyskytuje se pouze ucho vnitřní, ryby s Weberovým ústrojím, které napomáhá přenosu zvukových vln do vnitřního ucha, slyší lépe

• smyslová tělíska mohou být uložena volně v kůži, u většiny ryb jsou uloženy smyslové buňky ve zvláštním kanálku na boku těla

• orgány chuti jsou v podobě mnohočetných pupenů v ústní dutině i v okolí, na vousech a podobně

• krevní oběh je tvořen srdcem a cévami, srdce se skládá z jedné předsíně, jedné komory, tepenného násadce a žilného splavu

• ryby dýchají žábrami, umístěnými většinou přímo na čtyřech žaberních obloucích, plynový měchýř, který vzniká z hřbetní strany jícnu

• VS: ledvinou je opistonefros s uzavřenými nefrostomy

9. Paprskoploutvé ryby (Actinopterygii) – popište rozmnožování ryb, etapy ontogenetického vývoje.

• gonochoristé, oplození je vnější, vzácně se vyskytuje vnitřní, rozmnožovací akt se nazývá výtěr

• vykulení z jikry, embryonální perioda (dochází k trávení žloutkového váčku), larvální perioda (jedinec přechází na vnější výživu), juvenilní perioda (končí vývojem funkčních gonád)

10. Jak se na území ČR klasicky rozdělují vodní toky z rybářského hlediska. Charakterizujte tyto tzv. rybí pásma.

• rozdělují se na základě dominantních druhů v určitých úsecích řek

• pstruhové (úseky horních toků řek a potoků, čisté, bez organického znečištění – pstruh obecný, siven americký, pstruh duhový, vranka obecná,…)

• lipanové (nižší úseky s menším spádem, hlubší voda, štěrkové až písčité dno, bohatá fauna bezobratlých – lipan podhorní, pstruh obecný, mník jednovousý, střevle potoční,…)

• parmové (řeky se širokým tokem a štěrkovým až písčitým dnem, hlubší úseky s pomalu tekoucí vodou – parma obecná, podoustev říční, jelec tloušť, jelec proudník)

• cejnové (dolní úseky větších řek s širokým, hlubokým a často meandrujícím korytem, voda často zakalená – kapr, cejn velký, cejnek malý, plotice obecná,…)