ZOO OTÁZKY KE ZK

Kůže: plazi mají suchou pokožku s malým počtem kožních žláz: tukové, voskové, pachové, feromonové preanální, výjimečně jedové žlázy, femorální póry (feromony jsou chemické sloučeniny soužící ke vnitrodruhové komunikaci). Tělo kryjí rohovité šupiny či kostěné štíty a desky, šupiny mohou být podloženy plochými kůstkami kostěnými či kostěnými deskami (krokodýlové) ve škáře. Povrchové zrohovatělé vrstvy se odlupují (krokodýli, želvy), u šupinatých se před svlékáním vytvoří v pokožce vrstvička tekutiny, jež oddělí vrstvu, která bude odstraněna. Ještě před svléknutím se pod tekutinou vytvoří nová zrohovatělá vrstva. Ještěři se svlékají po částech hadi v celku.

Kostra: plazi jsou tetrapodní obratlovci - původně mají 2 páry kráčivých končetin připojených k osové kostře prostřednictvím lopatkového a pánevního pletence. U některých druhů došlo druhotně k redukci jednoho páru (obvykle předního, výjimečně naopak druhého) případně obou párů končetin, někdy i s redukcí končetinových pletenců. U jiných druhů se původně kráčivé končetiny uzpůsobily jinému pohybu (př. ploutvovité končetiny mořských želv). Osovou kostru tvoří diferenciovaná páteř a žebra. Ocas je různě dlouhý - může mít schopnost autotomie - odvrhnutí v nebezpečí někdy s následnou regenerací (regenerované obratle zůstávají chrupavčité). Vedle pravých žeber (někdy vzájemně spojených koncovými hákovitými výrůstky) jsou u některých skupin vyvinuta i gastralia - břišní žebra, hrudní koš je zpevněn sternem - chybí u želv a hadů.
Lebka: monokondylní – spojená s páteří 1 kloubním hrbolem. Vývoj spánkové kosti souvisí s místy úponů svalů důležitých pro pohyb čelistí, což je dáno různým způsobem příjmu potravy, lovením, žvýkáním, apod.
Typy lebek: anapsidní - bez spánkových jam a jařmových oblouků - želvy, synapsidní - se spodní spánkovou jámou a spodním jařmovým obloukem - plazi, diapsidní - se dvěma spánkovými jámami a horním i dolním jařmovým obloukem - krokodýli, šupinatí
Zuby: nasedají na čelist - akrodontní a pleurodontní, nebo jsou uloženy v jamkách – alveolární.

28. Plazi (Reptilia) – Popište plíce, typ ledvin, stavbu srdce, u mozku v které části je hlavní nervové centrum, které smyslové orgány hrají primární roli.

Ledviny: základem vylučovací soustavy jsou ledviny typu metanefros - pravé ledviny, uložené v pánevní oblasti. Vycházejí z nich močovody ústící do kloaky. Suchozemští plazi vylučují odpadní látky v podobě kyseliny močové, ale některé vodní druhy vylučují močovinu nebo amoniak.
Srdce: má 2 předsíně a 2 komory, které jsou ještě nedostatečně odděleny neúplnou přepážkou. Červené krvinky mají jádro. Žilný splav a násadec jsou redukovány.
Dýchání: plicní. Vzduch je nasáván roztahováním hrudního koše (u krokodýlů tomu napomáhá i nepravá bránice). Vnitřními nozdrami jde vzduch do hrtanu a do průdušnice zpevněné chrupavčitými prstenci. Ta se větví na dvě průdušky, vstupující do plic. (U hadů dochází v důsledku protažení těla většinou k redukci levé plíce).
Mozek: je pětidílný, důležitým centrem je střecha středního mozku, ale velký význam už mají i mezimozek a koncový mozek.
Smysly: ze smyslových orgánů je důležitý většinou zrak, plazi mají dobře vyvinuté oči a hodně druhů má i barevné vidění. Akomodace se děje řasnatým svalem měnícím zakřivení. Oko je chráněno pohyblivými víčky a mžurkou (hadi a gekoni mají víčka srostlá). U podzemních druhů mohou být oči redukované. Dalším důležitým orgánem je čich. Vedle čichových buněk čichového orgánu, který analyzuje pachy ze vzduchu je u řady skupin důležitý i vomeronasální Jacobsonův orgán, který analyzuje pachy z povrchu předmětů. Sluchové ústrojí se skládá z vnitřního a středního ucha. Pod povrchem kůže je bubínek.