ZOO OTÁZKY KE ZK

Čeleď: Gaviálovití (Gavialidae)
Recentně je čeleď zastoupena pouze Gaviálem indickým (Gavialis gangeticus). Má velmi dlouhou a úzkou čelist, první 4 zuby přizavření tlamy vyčnívají. Loví specializovaně jen ryby. Saice zahrabává vejce do země. Kriticky ohrožený druh lovem pro kůži a čenichy samců s kožovitým výrůstkem. Původně z velkých řek Pákistánu, S Indie, Bangladéše, Nepálu, nyní z většiny míst vymizel.

34. Šupinatí plazi (Squamata). Napište charakteristiku řádu (typ lebky, popis lebky, popis pohlavního ústrojí samců), na které podřády se člení, tyto podřády charakterizujte, napište zástupce.

Původně diapsidní lebka, dnes kinetická (chybí 1 či oba jařmové oblouky). Patra a lebeční klenba jsou pohyblivě spojené s mozkovnou, další 1-2 pohyblivé spoje jsou navíc v samotné lebeční klenbě. Celé tělo kryjí ploché šupiny různého tvaru a uspořádání. Stará zrohovatělá vrstva se během růstu vcelku či v kusech svléká. Jsou 2 typy stavby těla: původní čtyřnohý ještěrkovitý a odvozený beznohý hadovitý. Jacobsonův vomeronasální orgán je umístěn samostatně ve stropě ústní dutiny. Samci mají párový kopulační orgán – pravý a levý hemipenis. Jsou vejcorodí, vejce s pružnou kožovitou skořápkou. Determinace pohlaví je genetická i teplotní.

Podřád: Ještěři (Lacertilia = Sauria)
Mají čtyřnohý ještěrkovitý tělní typ s pětiprstými končetinami a různě dlouhý. Prsty a končetiny mohou být více či méně zakrnělé. Některé druhy mají schopnost autotomie ocasu s následnou regenerací (regenerovaná část má jiné šupiny a vyztužení jen chrupavkou). Vytvořen ušní otvor s bubínkem, pohyblivá oční víčka, jen někdy srostlá v nepohyblivý průhledný kryt. V lebce je často zachován temenní otvor se zakrnělým temenním okem. Samci mají femorální nebo preanální póry produkující tuhnoucí maz s feromony. Vejcorodé druhy mají většinou pružnou kožovitou skořápku, jen gekonovití a beznožkovití mají tvrdou a křehkou vápenitou skořápku. Mnoho druhů má genetickou determinaci pohlaví, jen některé druhy např. gekonovití a ještěrkovití mají teplotní determinaci pohlaví.Zástupci: čeleď: leguánovití (Iguanidae): leguán zelený (Iguana iguana), čeleď gekonovití (Gekkonidae): gekon obrovský (Gekko gecko), čeleď ještěrkovití (Lacetidae): ještěrka obecná (Lacerta agilis), ještěrka zelená (Lacerta viridis), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), ještěrka zední (Podarcis muralis), čeleď slepýšovití (Anguidae): slepýš křehký (Anguis fragilis), čeleď varanovití (Varanidae): varan komodský (Varanus komodoensis)

Podřád: Hadi (Serpentes = Ophidia)
Mají výhradně beznohý hadovitý typ těla s ocasem kratším než je tělo. U vývojově původnějších skupin jsou na kostře zachovalé zbytky pánevního pletence, někdy i zakrnělé zbytky zadních končetin v podobě drápků u kloaky. Nemají lámavý ocas, hrudní kost není vyvinutá. Lebka je u většiny značně odvozená a upravená k polykání potravy větší, než je samotná hlava (dolní čelist je k lebeční klenbě připojena pohyblivou kostí čtvercovou, obě poloviny dolní čelisti nejsou vpředu pevně srostlé, jen spojené vazivem, kosti horní čelisti jsou pohyblivé vůči ozubené patrové a křížové kosti apod.). V ústní dutině se nachází řada vývodů několika slinných a hlenových žláz, největší je žláza retní. U většiny užovek nasedá na zadní část retní žlázy Duveroyova žláza s jediným vývodem vylučující enzymy, které napomáhají trávení, někdy s toxickými účinky. Korálovcovití a zmijovití nemají Duvernoyovu žlázu, ale dokonalejší jedovou žlázu. Hadi mají protáhlé vnitřní orgány a zakrnělou nebo chybějící levou plíci. Jsou vejcorodí (vejce s pružnou kožovitou skořápkou) případně vejcoživorodě. Mají pravděpodobně jen genetickou determinaci pohlaví.