ZOO OTÁZKY KE ZK

Řád: HATERIE (RHYNCHOCEPHALIA)
Mají diapsidní lebku s kinetickou horní čelistí (oblast patra a lebeční klenba jsou pohyblivě spojeny s mozkovnou). V lebce je temenní otvor s temenním okem překrytým průsvitnými šupinami až kůží. Tělo kryjí drobné nepřekrývající se šupiny, tělesná stavba je ještěrkovitého typu s pětiprstými končetinami. Mají břišní žebra gastralia. Mají vyvinutý sluch vyvinut, ale ušní bubínek chybí. Samci nemají vyvinutý kopulační orgán, pouze vychlípeninu v zadní stěně kloaky, jsou vejcorodí, vejce s pružnou kožovitou skořápkou. Pohlaví je determinované teplotou.
Zástupci: čeleď hateriovití (Sphenodontidae) autotomie s následnou regenerací ocasu -
haterie novozélandská (Sphenodon punctatus)

Řád: ŠUPINATÍ (SQUAMATA)
Původně diapsidní lebka, dnes kinetická (chybí 1 či oba jařmové oblouky). Patra a lebeční klenba jsou pohyblivě spojené s mozkovnou, další 1-2 pohyblivé spoje jsou navíc v samotné lebeční klenbě. Celé tělo kryjí ploché šupiny různého tvaru a uspořádání. Stará zrohovatělá vrstva se během růstu vcelku či v kusech svléká. Jsou 2 typy stavby těla: původní čtyřnohý ještěrkovitý a odvozený beznohý hadovitý. Jacobsonův vomeronasální orgán je umístěn samostatně ve stropě ústní dutiny. Samci mají párový kopulační orgán – pravý a levý hemipenis. Jsou vejcorodí, vejce s pružnou kožovitou skořápkou. Determinace pohlaví je genetická i teplotní.

Podřád: Ještěři (Lacertilia = Sauria)
Mají čtyřnohý ještěrkovitý tělní typ s pětiprstými končetinami a různě dlouhý. Prsty a končetiny mohou být více či méně zakrnělé. Některé druhy mají schopnost autotomie ocasu s následnou regenerací (regenerovaná část má jiné šupiny a vyztužení jen chrupavkou). Vytvořen ušní otvor s bubínkem, pohyblivá oční víčka, jen někdy srostlá v nepohyblivý průhledný kryt. V lebce je často zachován temenní otvor se zakrnělým temenním okem. Samci mají femorální nebo preanální póry produkující tuhnoucí maz s feromony. Vejcorodé druhy mají většinou pružnou kožovitou skořápku, jen gekonovití a beznožkovití mají tvrdou a křehkou vápenitou skořápku. Mnoho druhů má genetickou determinaci pohlaví, jen některé druhy např. gekonovití a ještěrkovití mají teplotní determinaci pohlaví.Zástupci: čeleď: leguánovití (Iguanidae): leguán zelený (Iguana iguana), čeleď gekonovití (Gekkonidae): gekon obrovský (Gekko gecko), čeleď ještěrkovití (Lacetidae): ještěrka obecná (Lacerta agilis), ještěrka zelená (Lacerta viridis), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), ještěrka zední (Podarcis muralis), čeleď slepýšovití (Anguidae): slepýš křehký (Anguis fragilis), čeleď varanovití (Varanidae): varan komodský (Varanus komodoensis)

Podřád: Hadi (Serpentes = Ophidia)
výhradně beznohý hadovitý typ těla s ocasem kratším než je tělo. U vývojově původnějších skupin jsou na kostře zachovalé zbytky pánevního pletence, někdy i zakrnělé zbytky zadních končetin v podobě drápků u kloaky. Nemají lámavý ocas, hrudní kost není vyvinutá. Lebka je u většiny značně odvozená a upravená k polykání potravy větší, než je samotná hlava (dolní čelist je k lebeční klenbě připojena pohyblivou kostí čtvercovou, obě poloviny dolní čelisti nejsou vpředu pevně srostlé, jen spojené vazivem, kosti horní čelisti jsou pohyblivé vůči ozubené patrové a křížové kosti apod.). V ústní dutině se nachází řada vývodů několika slinných a hlenových žláz, největší je žláza retní. U většiny užovek nasedá na zadní část retní žlázy Duveroyova žláza s jediným vývodem vylučující enzymy, které napomáhají trávení, někdy s toxickými účinky. Korálovcovití a zmijovití nemají Duvernoyovu žlázu, ale dokonalejší jedovou žlázu. Hadi mají protáhlé vnitřní orgány a zakrnělou nebo chybějící levou plíci. Jsou vejcorodí (vejce s pružnou kožovitou skořápkou) případně vejcoživorodě. Mají pravděpodobně jen genetickou determinaci pohlaví.