ZOO OTÁZKY KE ZK

38. Aves – uveďte typy nohou. Popište svalovinu, zvláště největší a nejdůležitější svaly.

Anizodaktylní noha: 1. prst směřuje dozadu, ostatní 3 prsty směřují dopředu. – nejčastější typ.

→ Zvláštní případy toho typu: noha plovací, veslovací, lemovaná, spár.

Zygodaktylní = šplhavá noha: 1. a 4. prst směřuje dozadu, 2. a 3. prst směřuje dopředu.
Syndatylní noha: dochází k částečným srůstům, (např. u ledňáčků).
Pamprodaktylní = závěsná noha: všechny prsty směřují dopředu, (př. rorýs).

Ve svalovině ptáků jsou nejdůležitější létací svaly, především velký prsní sval a hluboký prsní (podklíčkový) sval. Velký prsní sval křídlo snižuje, upíná se na hřeben hrudní kosti a na pažní kost. Proti němu působícím svalem je hluboký prsní sval, který se upíná od hřebene prsní kosti přes ramenní kloub na hrbolek pažní kosti. Tato svalovina je soustředěna v místě těžišti těla. Dobře vyvinuta je i svalovina zadní končetiny, která je uložena zčásti v těle, zčásti v tibiotarsu. Běhák je bez svaloviny, jsou jím jen vedeny šachy k prstům. Úprava některých svalů zadních končetin umožňuje automatické sevření prstů ptáka sedícího na větvi. Šlachy jsou opatřeny výrůstky, které při napnutí zapadnou do šlachových pochev a pták tak nemusí vynakládat žádnou svalovou námahu.

39. Aves – Zvláštnosti nervové soustavy - význam a definice bazálních ganglií, v které části mozku je hlavní ústředí, popište stavbu orgánu sluchu. Popište zvláštnosti trávicí soustavy (včetně co to jsou a kde vznikají vývržky), co to je a kde je umístěna Fabriciova burza.

Centrální nervová soustava se vyznačuje především rozvojem a zvětšením koncového mozku a mozečku. Na rozdíl od savců je ale zvětšení koncového mozku zapříčiněno zvětšením hmoty bazálních ganglií, šedé hmoty, která zůstala u mozkových komor a významně se podílí na rozvinutém instinktivním chování ptáků a má úzkou vazbu na hormonální systém. Mozeček je na povrchu zvrásněn, dobře je vyvinutý i vegetativní nervový systém.
Hlavními smysly ptáků je zrak a sluch. Ptáci vidí barevně, jejich oči jsou velké, mají 3 víčka. Vnitřní mžurka se přetahuje z vnitřního koutku ke vnějšímu, bývá průhledná a okénkem a ptáci ji za letu či při potápění přetahují přes rohovku. Mrkají obvykle dolním víčkem. Stavba vnitřního ucha je téměř shodná se savci (konvergentní vývoj). Liší se tím, že chochlea je prohnutá a ne stočená v závity. Ve středním uchu je jediná sluchová kůstka (columnella).
Trávící soustava: ústa jsou nahrazena zobákem, jícen vytváří slepý zásobní vak (vole) a žaludek je rozdělen na nejméně dva oddíly. Patro ústní dutiny a jazyk bývají zrohovatělé. Žaludek je nejčastěji členěn na menší žláznatý žaludek (proventriculus) a větší kulovitý svalnatý žaludek (ventriculus), ale řada dalších ptáků (např. dravci, kachny, kukačky, nebo tučňáci) mají v pylorické části třetí žaludek. V žláznatém žaludku začne trávení, potrava je dále rozmělněna ve svalnatém žaludku, který zároveň slouží jako zásobárna, ale zde se také oddělují nestrávené zbytky potravy (chitin, kosti, peří,…) a ve formě druhově odlišných vývržků se vyvrhují. Do počátku střeva ústí slinivka břišní a dvoulaločná játra. Ptáci mají většinou i žlučník (kromě holubů, papoušků, pštrosů). Mezi tenkým střevem a konečníkem jdou dvě slepá střeva, která (např. u kurů) obsahují bakteriální flóru štěpící celulózu a produkující vitamíny. Kloaka je členěná na 3 oddíly, v prvním úseku (coprodeum) se formují výkaly, do dalšího úseku ústí močovody a gonády a poslední je zakončen řitním otvorem opatřeným svěračem. Na přechodu konečníku a kloaky e u mladých ptáků lymfatický orgán Fabriciova burza (dohází v něm k dozrávání B lymfocytů).