ZOO OTÁZKY KE ZK

44. škrtlá otázka

45. Tučňáci (Sphenisciformes), potáplice, (Gaviiformes), potápky (Podicipediformes). Charakterizujte tyto řády (mimo jiné vždy typ končetiny), uveďte alespoň dva zástupce.

TUČNÁCI (SPHENISCIFORMES)
ptáci žijící na jižní polokouli, jsou na ptáky dokonale přizpůsobeni vodnímu způsobu života – jsou to výborní plavci a potápěči – ztratili však schopnost letu a pneumatizaci kostí, mají křídla ve tvaru ploutví (ploché kosti a ztráta ohybu loketního a zápěstního kloubu), peří připomíná šupiny. Umí plavat na hladině, pod hladinou (do hloubky až 260 m, vydrží tam až 30min. běžně však 2-8min.) a skákat. Proti chladu je tělo chráněno vrstvou tuku (tvoří kolem 40% těla). O odvodu přebytečné soli mají supraorbitální žlázy, který vyúsťují do dutiny nosní. Hnízdí v koloniích, nejčastěji v trvalých monogamních párech, vracejí se na stejná hnízdiště. V inkubaci vajec (1-3) i v péči o mláďata se střídají oba partneři. Mláďata se rodí slepá, porostlá prachovým peřím. Nejprve se o péči střídají oba rodiče, později jsou mláďata shromažďována ve „školkách“ kde o ně pečují příliš mladí nebo staří jedinci, kteří nemají vlastní mláďata, krmí je však vlastní rodiče.
Tučňák císařský (Aptenodytes forsteri) – největší druh, až 115cm výšky a 46kg váhy, samice snáší 1 vejce, které přikrývá kožním záhybem na břiše.

POTÁPLICE (GAVIIFORMES)
Ptáci velikosti 50-90cm a váhy 1-6,5kg. Jsou přizpůsobeni vodnímu způsobu života- mají husté opeření, plovavé krátké nohy posunuté výrazně dozadu a mají zakrnělý plec. Zobák je rovný, špičatý, nozdry s kožními záklopkami. Silně vyvinutá kostrční žláza, kosti nejsou pneumatizované. Mají dlouhý a silný krk, krátká a špičatá křídla, která jim umožňují rychlý přímý let. Dobře se potápí a plavou. Potravu tvoří převážně ryby, také obojživelníci a bezobratlí. Mláďata jsou polokrmivá (nidifugní). Hnízdí 1xza rok. Obývají vnitrozemské vody chladných oblastí severní polokoule. Jsou tažní a zimují na moři.
Potáplice severní (Gavia arctica): 75cm, 3-4kf, hnízdí jen na velkých a hlubokých jezerech severní Euroasie a S Ameriky, v ČR zimuje.

POTÁPKY (PODICIPEDIFORMES)
Jsou přizpůsobeny vodnímu způsobu života, jsou však menší než potáplice (20-75cm, 120g-1,5kg). Mají husté opeření a mohutně vyvinutou kostrční žlázu. Trup je spíše kratší, mají dlouhý krk a ocas jim prakticky chybí. Běháky jsou ze stran stlačené, posunuté hodně dozadu, prsty lemuje kožovitý lem. Zobák je špičatý, přímý, středně dlouhý až dlouhý. Potravu tvoří ryby a bezobratlí. Polokrmivá mláďata rodiče často vozí na hřbetě. Nejčastěji to jsou tažné duhy žijící na vnitrozemských vodách. Většinou jsou tažní a zimují částečně na moři.
Potápka roháč (Podiceps cristatus) – na vodních plocháchs okrajovou vegetací, loví ryby do velikosti 22cm, dospívá ve 2 letech. Je z našich potápek největší.
Potápka černokrká (P. nigricollis) – dosahuje max 400g, hnízdí nejčastěji s racky a rybáky
Potápka malá (Tachybaptus ruficollis) – nejmenší evropská potápka (29cm), živí se hlavně hmyzem, u nás pravidelně hnízdí.