Ekologie stanovišť FZP
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
1
EKOLOGIE STANOVIŠŤ
Karel Šťastný, Vladimír Bejček
(Studijní materiály pro posluchače 2. ročníku FŽP ČZU v Praze)
Přednáška týkající se ekologie stanovišť bezprostředně navazuje na úvodní přednášku z druhého
semestru "Základy ekologie", kde bylo hlavním cílem kromě seznámení se základními pojmy
vysvětlit funkční hlediska ekologie, tj. jak přírodní systémy pracují. Nyní se budeme zabývat
především strukturou, ovšem neobejdeme se bez odkazů na úvodní přednášku a v některých
případech bez odbočení k funkčnosti. Není totiž možné vést ostrou hranici mezi funkcí a stavbou,
protože v přírodě je vše, jak jsme si snad už zvykli, široce provázané. Přesto se budeme snažit
odhlédnout od širokého základního přístupu a soustředit pozornost na vymezení oblastí zemského
povrchu. Jen tak je možné porozumět světu, ve kterém žijeme.
Obal Země o mocnosti zhruba 20 km (Ż 10 km), kde se alespoň občas vyskytují živé organismy
nazýváme biosférou. Dá se říci, že biosféra je svým způsobem jakýsi superekosystém, který
zahrnuje všechny ekosystémy Země. Horní hranice biosféry je v polárních oblastech limitována
výškou 8 km nad zemí, v tropech pak zhruba 18 km nad zemí. Je si však třeba uvědomit, že život
trvale existuje jen několik desítek metrů nad zemským povrchem a spodní hranice biosféry, kde
trvale existuje život dosahuje až do nejhlubších míst oceánu. Na souši je nejhlubší známé místo, kde
byl zaznamenán život, okolo 4 km pod zemským povrchem. Šlo o anaerobní bakterie. Vrstva
biosféry je tedy velmi různorodá a mění se v závislosti na klimatu a geologickém podkladu.