Vypisky-z-prednasek-eas-2017-2018

př. Japonsko má v ústavě danou 100 % soběstačnost na rýži → mají ji dražší, díky 600 % clo → nedostane se tam konkurenceschopná rýže ze světa

př. EU – mají vlastní agrární trh (společná obchodní a agrární politika)

dimenze agrárního obchodu

• národní dimenze

  • ČR – pod světovým průměrem (3%)

    • export 8,7 mld. USD

    • import 9,6 mld. USD

• regionální dimenze

  • EU

    • Intra 500 mld. USD

    • Extra 120 mld. USD

• globální dimenze

  • svět cca 1,7 bil USD

do agrárního obchodu patří, jak národní dimenze, regionální dimenze, globální dimenze tak i:

• ekonomika – náklady, výnosy, rentabilita, konkurence schopnost

• politika – nesmírně důležitá pro charakter agrárního obchodu, vymezuje totiž podmínky pro agrární obchod

  • politiky zemí nejsou koordinovány, jsou velmi roztříštěné

    • Norsko, Švýcarsko, Japonsko = zastávají názor že, liberalizace se netýká agrárního obchodu, chtějí soběstačnost, ať to stojí, co to stojí

    • Austrálie, Nový Zéland, Brazílie, Argentina jsou schopní producenti a zastávají názor že, agrobyznys je prostě byznys, a tak nemusí být zvláštní pravidla

    • Potom je ještě střed mezi protipóly 60 % spotřeby zajištěno z národních zdrojů

      • EU necháme trh volný a za externality jim budeme platit dotace

  • neexistuje nic, co bychom mohli nazvat globálním agrárním trhem, existují propojené národní trhy

    • kdyby existoval, tak by existovala jedna cena

• společnost

• životní prostředí

Agrární obchod – trvale udržitelný, respektive přispívající k trvalé udržitelnosti FOTO

• kombinace působení několika aspektů

  • ekonomické

  • sociální

  • environmentální

• ? zastřešují FOTO: politika, kultura, partnerství, spolupráce, prosperita, soutěž, růst, konflikt

• udržují charakter trhu, nevedou ke stabilizaci trhu, ale spíše ke stabilizaci společnosti

dobře fungující agrární trh má odlišnou interpretaci v různých zemí FOTO

• většina zemí světa (83) má požadavek na minimální potravinovou bezpečnost → většina není ochotna akceptovat dovoz potravin a zaměření se pouze na průmysl → zemědělství se tedy provozuje v drsných podmínkách (např. Finsko, Norsko, Saudská Arábie, Katar = jsou silní producenti ale za brutálních nákladů)

• nedochází ke klasickému soutěžení mezi farmáři ale k soutěžení systému!

  • EU – ještě před reformou 1992

    • Za to že si od nás někdo koupil máslo, od nás dostal ještě 500 euro

    • Zemědělec vyprodukoval produkci za cenu x, ale u nás ji neprodal, a tak ji prodal na světovém za y a stát mu doplatil rozdíl → docházelo k další deformaci cen a podmínek globálního trhu, jelikož se tam dostávalo se nekonkurenceschopné ale dotované zboží → navýšení nabídky → cena šla víc dolů → bohaté státy začali drtit státy, za kterými nestály bohaté rozpočty → mnohem konkurenceschopní padali, jelikož nestačili na dotovanou produkci

      • Čína, Indie = uzavřeli trhy před importy, zvedli cenu na vnitřním trhu = vytlačili konkurenci a zaujali prostor pro domácí, ti byli motivování, cena šla nahoru díky vytlačení