prednasky_-_evropska_integrace_a_environmentalni_ekonomika

Pakt stability a růstu

• přijat 1997

• Vyžaduje, aby státy dodržovaly rozpočtovou disciplínu, vzájemně se kontrolovaly vytváření velkých schodků

• Dodržování 2 konvergenčních kritérií:

  • schodek veřejných financí nesmí překročit 3 % HDP

  • veřejný dluh musí být menší než

• Sankce za nedodržení

  • peněžní sankce ve výši 0,2 – 0,7 % HDP

  • složení kauce, která se zemi vrátí, až bude splňovat kritéria

  • země může být vyzvána, aby před vydáním dluhopisu zveřejnila veškerá údaje o této emisi

  • EIB může být vyzvána, aby změnila svojí výpůjční politiku vůči dané zemi

• Sankce se neuplatňují v případě mimořádné události

Kritika a problémy

• kritika Paktu stability – nerespektuje přirozené hospodářské cykly.

• problémy: Francie a Německo

• Březen 2005: dohoda o nových pravidlech:

  • více možností, kdy lze překročit 3% deficit veřejných financí

  • delší období než EU přistoupí k sankcím

• Kritika ze strany menších států (např. Rakousko)

Realizace HMU

• červenec 1990 – spuštění 1. etapy HMU

• únor 1992 – podpis Maastrichtské smlouvy. Ustanovení o jednotné měně.

• leden 1994 – Evropský měnový institut

• červen 1997 – Pakt stability a růstu a nový mechanismus směnných kurzů (stabilní směnné kurzy)

• květen 1998 – rozhodnuto o členství v eurozóně. (11 zemí EU). Oznámeny konečné směnné kurzy.

• 1.1.1999 – zavedeno EURO, ECB

• 1.1.2001 – připojuje se Řecko

• 1.1.2002 – uvedeny do oběhu mince a bankovky eura.

8. přednáška

POLITIKY EU

• Společné politiky (společné obchodní politiky, ...)

• Komunitární politiky (snaha o koordinaci politiky, ale kompetence zůstávali členským státům)

Pravomoci EU ve výkonu politik

• výlučné pravomoci (totožné jako společné politiky, své kompetence předávají na nadnárodní úroveň, jsou řízené centrálně z Bruselu, členský stát nemá žádnou možnost zasáhnout do dané oblasti např. společný celní sazebník)

• sdílené pravomoci (z velké části odpovídají společným ekonomikám, ale evropská legislativa nepokryje všechny části ekonomického prostoru a členský stát si může přijmout určitou normu např. společná zemědělská ekonomika, společná dopravní politika)

• doplňující pravomoci (blíží se komunitárním ekonomikám, evropská úroveň nechává řízení na členských státech a omezuje se na určitou podporu, koordinaci a sjednocení určitých norem a principů např. oblast vzdělávání a školství – rozdělené VŠ na dva stupně Bc. a Ing.)

• v kompetenci členských států (spadá sem to, kde se EU ani nesnaží navrhovat určitý systém např. vnitřní organizace států, veřejná správa, ozbrojené síly, ...)

Společná obchodní politika

• uplatňovaná v ekonomických vztazích vůči třetím zemím (tedy EU a ostatními státy bez zásahů do vnitřního trhu EU)

• založena Římskými smlouvami (patří k základním politikám a bylo rozhodnuto o tom, že pravomoci budou přeneseny na nadnárodní úroveň, dlouho měla i vedlejší úkol – do vzniku EU nahrazovala i společnou zahraniční a bezpečnostní politiku)

• společný postup – rozhodování bylo převedeno z pravomoci členských států na instituce EU

• dříve nahrazovala společnou zahraniční a bezpečnostní politiku

• uplatňování společného postupu vůči třetím zemí:

  • stanovení a úpravy celních tarifů při dovozu do EU

  • liberalizace obchodu se třetími zeměmi

  • uzavírání smluv o obchodu a hospodářské spolupráci se třetími zeměmi

  • zavádění opatření na ochranu obchodu

  • udělování preferencí určitým zemím