prednasky_-_evropska_integrace_a_environmentalni_ekonomika

Britská sleva (Britský rabat)

• 1984 M. Thatcherová prosadila na summitu v Fontainebleau slevu na britské příspěvky (návrat 66 % příspěvků zpět do Británie).

• argumenty:

  • malý profit ze zemědělské politiky

  • vysoké příspěvky do rozpočtu

Finanční perspektiva

• Víceletý rozpočtový plán EU.

• Stanovuje maximální výdajové částky a složení předvídatelných výdajů.

1. Delorsův balík (Jack Delors předseda parlamentu EU 1985 – 1995)

• Finanční perspektiva na období 1988 – 1992

  • dobudování vnitřního trhu, který nastal roku 1993

• Zaměřen na dovršení procesu vytváření jednotného vnitřního trhu, obsahoval:

  • limit pro odvody z DPH

  • zavedení zdroje na bázi HNP

  • omezení výdajů na zemědělskou politiku, protože tyto výdaje neúměrně rostli (zemědělci se snažili maximalizovat výrobu, protože přebytek EU vykoupí)

  • zvýšení příspěvků do strukturálních fondů

  • udržení kompenzací pro Velkou Británii

1. Delorsův balík

• Finanční perspektiva na období 1993 – 1999

• Souhrn opatření potřebných k dosažení hospodářské a měnové unie.

• Posilnění významu dodatečného zdroje na bázi HNP (zvýšení z 1,2 % na 1,27 % HNP)

• Oslaben význam odvodů z DPH (z 1,4 % na 1,0 %)

• Systém střednědobého plánování 7 let zůstal nadále zachován

Agenda 2000

• Finanční perspektivy na období 2000 – 2006 přijata jako součást dokumentu Agenda 2000.

• Strop příjmů z HNP zachován na 1,27 %.

• Redukce příjmů z DPH (max. 0,5 % z HNP).

• Zachován princip diferenciace plateb jednotlivých zemí a kompenzace pro Velkou Británii.

• Komplexní balík, který řešil např.:

  • reformu Společné zemědělské politiky

  • přístup nových členům EU

  • strukturální politika

Finanční perspektiva 2007 – 2013

• Schválena v prosinci 2005.

• Celková výše: 862,4 mld. EUR = 1,045 % HNP EU.

• Problematické schvalování (řešilo 25 zemí EU a naposledy přistoupené státy měli velké požadavky)

Struktura výdajů 2007 – 2013

1. Udržitelný růst (44,1 %)

   1. Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

   2. Koheze pro růst a zaměstnanost

2. Zachování a řízení přírodních zdrojů (43 %)

   • Přímé platby a tržní opatření, rozvoj venkova, rybářství a další.

3. Občanství, svoboda, bezpečí a spravedlnosti (1,2 %)

   1. Svoboda, bezpečí a spravedlnost

   2. Ostatní vnitřní politiky

4. EU jako globální partner (5,8 %)

5. Administrativa (5,8 %)

6. Kompenzace (0,1 %)

11. přednáška

NÁPLŇ ENVIRONMENTÁLNÍ EKONOMIKY A TRVALE

UDRŽITELNÝ ROZVOJ

Teorie externalit

• Externality (externí efekty) – nekompenzované vlivy ekonomických aktivit na sebe navzájem i na životní prostředí ... tj. vliv, který je hmatatelný, měřitelný, ale kterým se klasická ekonomika nezabývá.

• Náklady nebo výnosy, které nejsou zahrnuty v nákladech nebo výnosech svých průvodců.

• Rozdíl mezi společenskými náklady nebo výnosy určité ekonomické aktivity a soukromými náklady a výnosy této ekonomické aktivity. ... tj. pokud budeme nějakou ekonomickou aktivitu posuzovat z pohledu manažera nebo státní správy, nebude to pohled totožný. Soukromý sektor nemá možnosti vyčíslit náklady za znečištění prostředí – může se zjistit např. náklady na životní prostředí z silniční dopravy obecně, nelze to vypočítat na jediný subjekt.

• Negativní externality – působí dodatečné náklady společnosti

• Pozitivní externality – působí kladně, snižuje dodatečné náklady společnosti (např. vysazení lesa)

  • problém může být i v tom, že náklad na externalitu nemusí vznikat současně jako externalita (např. při stavbě továren v podhůří vznikají náklady o mnoho let později – rekultivace prostředí

  • řeší to otázka udržitelného rozvoje