prednasky_-_evropska_integrace_a_environmentalni_ekonomika

1. primární právo

   • normy obsažené převážně v zakládajících smlouvách Společenství a ve smlouvách, které je doplňují

   • Slučovací smlouva – sloučení institucí EU

   • Jednotný evropský akt 1986

   • Smlouva o Evropské unii

   • Amsterodamská smlouva

   • Smlouva z Nice (přinesla pravidla evropských institucí po rozšíření EU v roce 2004)

b) sekundární právo

• právní akty přijaté orgány společenství. Právo sekundární na právo primární bezprostředně navazuje a je od něj odvozené

• formy sekundárního práva

  • nařízení – zákony EU, má obecnou platnost ve všech členských státech bez výjimky a státy EU je automaticky přebírají, aniž by ho museli implementovat do svého národního práva. Musí být publikováno v úředním listu společenství

  • směrnice – mají obecnou platnost, ale pouze udává cíl, kterého musí státy dosáhnout a nechává na úvaze států, jakým způsobem dosáhnout daného cíle. Každý členský stát musí směrnici zapracovat do svých národních zákonů.

  • Rozhodnutí – je závazný právní akt a je potřeba se mu podřídit, ale vymezuje toho, kdo se jím musí podřídit. Např. jen určité členské státy atd.

  • doporučení a stanoviska – nejsou závazná pro členské státy, EU v tomto případě poskytuje návod, jak mají státy jednat, vyjadřuje své stanovisko k určitému problému.

1. rozsudky Soudního dvora

Unijní právo je vybudováno na principu koordinace členských států. Týká se zejména právo II. A III. Pilíře EU, tj. právní akty společné zahraniční a bezpečnostní politiky a justiční spolupráce v trestních věcech.

Legislativní procedury

• Těžiště rozhodovacího procesu – tvorba právních norem

• O všech základních normách rozhoduje Rada ministrů

• Před konečným rozhodnutím Rady musí být dodrženy dané rozhodovací procedury. Neexistuje jednotný vzor na přijímání legislativy, v různých oblastech jsou různé procedury

1. Procedura konzultací (slyšení)

   • nejstarší procedura - kromě Rady jsou zapojeny i Komise a Evropský parlament

   • Parlament nemá hlavní vliv na připravovanou legislativu (nepřijímá ji, pouze bere na vědomí). Jde pouze o stanovisko parlamentu. Existuje pouze 1 čtení navržené právní normy Komisí a parlament vyjádří pouze stanovisko, případně požadované změny. A poté Rada ministrů schvaluje právní normu.

2. Procedura spolupráce

   • posílila pravomoci evropského parlamentu. Bylo sice možné parlament obejít, ale pokud parlament navrhl nějaké změny nebo s ním vůbec nesouhlasil, pak musí Rada ministrů schválit danou normu jednomyslně.

3. Procedura spolurozhodování

   • byla zavedena smlouvou o EU, dále posiluje pozici evropského parlamentu a pokud by se stále rušila, pak musí být sestaven výbor a musí dojít k dohodě – kompromisu a pak je možné právní normu schválit.

4. Procedura souhlasu

   • používá se v pouze některých zvláštních případů (ty, které zásadně ovlivňují chod EU) např. přijetí nových členů EU.

   • Parlament, tak při vyslovení nesouhlasu vetuje. Nesmí však navrhovat změny.

5. procedura schvalování rozpočtu

   • je určitý koloběh a nakonec evropský parlament schvaluje konečnou verzi rozpočtu min.3/5 hlasů.