Kompletni-material-ke-zvladnuti-zkousky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Konzervativní strany
tradicionalismus a konzervativnost
ideální společenské poměry spatřovány v minulosti, případně v přítomnosti
pesimismus pramenící z tradicionalismu, nevíra v možnost lepšího uspořádání společnosti v budoucnu
apologetický postoj ke státu a k tradičním institucím
obrana stavovských výsad
Levice
v 19.stol. liberálové, demokraté pokrokové strany
průmysloví podnikatelé a inteligence
vystupuje s programem, v němž požaduje větší sociální spravedlnost
chce změnit dosavadní společenský řád a uskutečnit zásadu rovnostářství
požaduje světský stát a laickou školní výchovu
Pravice
strany konzervativní, monarchistické statkářské
bojují proti programu levice
brání tradiční hodnoty a společenský řád
požaduje zachování úlohy církve ve státě i ve vzdělávací soustavě
:: Typologie A. Siegfrieda
dělení na pravici a levici doplnil o genetické hledisko:
strany pocházející z francouzské revoluce
strany pocházející z průmyslové revoluce
:: Typologie L. Lowella
dělil strany podle toho, zda programy odrážejí spokojenost či nespokojenost s existujícím pořádkem a zda vyjadřují víru či nevíru v lepší budoucnost
:: Typologie J. Friedricha
• radikálové – jsou nespokojeni s existujícím stavem a věří v jeho zlepšení
• liberálové – jsou spokojeni s existujícím stavem, ale věří v možnost jeho dalšího zlepšení
• konzervativci – jsou spokojeni s existujícím stavem a nevěří v možnost jeho dalšího zlepšení
• reakcionáři – jsou nespokojeni s existujícím stavem a nevěří v možnost jeho zlepšení
:: Typologie podle M.Webera
strany světonázorové, jež se snaží uskutečnit určité společenskopolitické ideje na základě ideologického nebo náboženského programu
strany zájmové, reprezentující a hájící zájmy určité společenské skupiny či třídy
třídní
národností a regionální
strany umožňující svým členům získat úřady
:: Typologie podle M. Duvergera
- rozdělil strany podle zapojení členů do stranické práce
masové – opírají se o členskou základnu (tvoří podstatnou část elektorátu)
elitní – soustřeďují se přímo na získání voličů
>> Systémy politických stran
=systém politických stran je souhrn stran v interakci v daném politickém systému
jednotlivé strany nepůsobí izolovaně, ale jsou v rámci státu zapojeny do systému politických stran
systém politických stran je dán vztahy mezi politickými stranami:
• schopnost jedné strany získat absolutní většinu a vytvořit „jednobarevnou vládu“
• účinnost a efektivita vládní moci
• složení opozice
• stabilitu politického režimu
• způsob a četnost střídání vlád
Hlavní kritéria typologie stranických systémů