Kompletni-material-ke-zvladnuti-zkousky

• počet stran

• ideologické charakteristiky stran a napětí mezi nimi

• relativní velikost stran (volební výsledek)

• modely opozice

• organizační uspořádání stran (především jejich disciplinovanost a kompaktnost)

• sociální původ a zázemí stran

:: Monopartismus

• systém, ve kterém má trvale moc jedna strana, aniž by bylo možno dosáhnout běžnou politickou soutěží změny

• vládnoucí strana existuje v systému jako jediná nebo jsou ostatní politické strany znevýhodněny

• monopartismus je nesoutěživým stranickým systémem a je příznačný pro totalitní politické systémy

:: Bipartismus

• je soutěživý stranický systém

• dvě politické strany se pravidelně střídají u moci, přičemž jedna sama vytváří vládu a druhá představuje opozici, jež je připravena vládní stranu vystřídat

• většinou se dvě strany nacházejí na odlišných pólech ideologického spektra a bojují o středové voliče

• USA, Velká Británie

• hladké střídání vlády, jednostranické složení vlády, jednoznačná odpovědnost vládní strany za realizaci vládního programu, možnost jednoznačného výběru mezi dvěma odlišnými programovými alternativami, větší demokratičnost a dostředivost volební soutěže (bojují o středové voliče)

• bipartismus znemožňuje menším stranám účast na tvorbě politických rozhodnutí

:: Multipartismus

• nejčastější systém v politické praxi

• soutěž více než dvou politických stran

• malá pravděpodobnost, že se jedné politické straně podaří po volbách sestavit „jednobarevnou“ vládu

• pro multipartismus jsou příznačné koaliční vlády

• menší stabilita vlád

• lepší podmínky soutěže pro malé strany

Uvedená klasifikace trpí celou řadou nedostatků:

• do jedné kategorie bývají zahrnovány stranické systémy s úplně odlišným fungováním

• obsahuje celou řadu různě fungujících stranických systémů

:: Typologie podle G. Sartori

• koncepce relevantní strany, tj. parlamentní strana, které mají buď koaliční potenciál (schopna se podílet na vytvoření vlády) nebo tzv. vydírací potenciál (součástí vlády nikdy nebyla, ale je natolik silná, že může např. zabránit určitým rozhodnutím)

• polarizace: silně polarizovaný je takový stranický systém, kde existuje velká ideologická vzdálenost mezi stranami

• systém jedné strany – politické uspořádání, kde ve státě existuje jenom jediná politická strana, ostatní nejsou povoleny (bývalý SSSR, nacistické Německo)

• systém hegemonní strany – existují i jiné strany, ale jsou podřadné vůči vládnoucí straně, výsadní postavení strany zabezpečeno ústavou země (KSČ v letech 1948 – 89 v Československu, svobodné volby se nekonaly)

• systém predominantní strany - strana, která alespoň 3x po sobě zvítězí ve volbách a je schopna sama sestavit jednobarevnou vládu, má výsadní postavení ve stranickém systému země (např. Liberálně demokratická strana v Japonsku)

• bipartismus – slabě polarizovaný

• systém omezeného pluralismu - existence 3 – 5 politicky relevantních politických stran s malými ideologickými vzdálenostmi (slabá polarizace politických stran)

• systém extrémního pluralismu – větší množství politicky relevantních politických stran se silnou ideologickou polarizací (Itálie po 2. světové, německá výmarská republika)

• atomizovaný systém - vysoký stupeň relevantních a značně polarizovaných politických stran, systém je nestabilní, stranická soutěž chaotická