Kompletni-material-ke-zvladnuti-zkousky

Prezidentský model – shrnutí

• princip nezávislosti zákonodárné a výkonné moci („oddělené instituce soupeřící o sdílenou moc“)

• problém „rozdělené vlády“ (závislost na stranickém formátu: zejména bipartismus – USA: nejednotnost stran zmírňuje, zde ale problém kumulace prezidentské moci, Chile 1973)

• problém budování legislativních koalic (opět závislost na stranickém formátu: zejména multipartismus - latinoamerická zkušenost) – nestabilita

• vládní krize prezidentského modelu (zablokování nebo neakceschopnost) se lehce může proměnit v krizi celého politického systému

:: Parlamentní model dělby moci

• výchozí princip: svrchovanost parlamentu

• sdílená „legislativně-exekutivní“ moc, tj. vláda je jmenována, má podporu a je rozpouštěna na základě hlasování v parlamentu

• hlava státu má slabé pravomoci, hlavní složkou výkonné moci je vláda

• rozpustitelnost parlamentu

• slučitelnost funkcí ve vládě a v parlamentu

Typy parlamentního systému

• „premiérský systém“ – exekutiva si vynutila převahu nad parlamentem (VB, SRN)

• „vláda zákonodárného sboru“ (francouzská Třetí republika 1871-1940)

• další možnost: podle postavení premiéra ve vládě (první nad nerovnými, první mezi nerovnými, první mezi rovnými)

:: Příklad Velké Británie

• nekodifikovaná ústava

• pružná ústava– zákony, jež mají ústavní charakter jsou stejně významné jako všechny ostatní

• podle této „ústavy“ je VB unitární stát, nikoli federace; to má za následek, že parlament má nejvyšší zákonodárnou moc na celém území spojeného království

Ústavní zdroje

• parlamentní zákony

• královské prerogativy (výsady)

• precendenty

• ústavní zvyklosti - především vztahy Koruny a kabinetu

• právnická literatura

Prerogativy Koruny

• jmenování premiéra a ministrů

• rozpouštění Dolní sněmovny

• jmenování Lordů

• právo vetovat legislativu (Royal Assent)

• právo vyhlašovat válku, uzavírat mír a vést zahraniční politiku

• Dnes: „právo radit, varovat a podporovat“ (Bagehot)

Výkonná moc

1. Panovník - právo jmenovat premiéra, reprezentuje stát a národ, je důvěrným poradcem ministerského předsedy, podřizuje se rozhodnutí vlády, symbol politického i veřejného života Velké Británie

2. Ministerský předseda - vybírá a může odvolávat členy vlády, rozhoduje o složení a velikosti kabinetu, podle potřeby vytváří a jmenuje členy výborů kabinetu, pracovních skupin, svolává zasedání kabinetu, předsedá jim a určuje pořad jednání je hlavním spojovacím článkem panovníka s vládou, je arbitrem ve sporech mezi jednotlivými ministerstvy a úřady vlády, jmenuje vedoucí pracovníky soudů, státní správy, armády a arcibiskupa anglikánské církve, je předsedou své strany v parlamentu i v zemi – 2x týdně odpovídá v Dolní komoře parlamentu na otázky poslanců

3. Kabinet - vláda, která neuspěla v parlamentu při hlasování o rozhodujících otázkách nebo při hlasování o důvěře, by měla rezignovat, většina členů kabinetu je až na výjimky vybírána pouze ze členů obou komor parlamentu, kabinet sestává výlučně ze členů nejsilnější politické strany, panovník se nezúčastňuje zasedání kabinetu a akceptuje jeho rozhodnutí, všichni členové kabinetu jsou vázáni mlčenlivostí, pokud jde o činnost kabinetu

4. Vláda - asi 100 členů (navrhuje a jmenuje panovník), skládá se z ministrů, jejich zástupců, tajemníků a dalších osob, nikdy se neschází jako celek, počet ministerstev se mění – není stabilní