Kompletni-material-ke-zvladnuti-zkousky

Pravomoci prezidenta s kontrasignací

• podepisování dekretů přijatých ve vládě: jmenování a nařízení

• vyhlašování přijatých zákonů (možnost obrátit se k Ústavní radě)

• vedení vojenské a zahraniční politiky

• garance nezávislosti soudů

• Problém tzv. rezervované pravomoci (domaine réservé): Alžírsko, Afrika, obrana, nukleární zbraně…

Výkonná moc – vláda

• premiér jmenován prezidentem, teoreticky ho nelze odvolat, ale prakticky může být prezidentem „vyhoštěn“

• premiér organizuje a řídí vládu, vybírá její členy (spíše premiérský model)

• vláda odpovědná Národnímu shromáždění

• rozsáhlé pravomoci v legislativním procesu (gilotina)

• zasedá jako „ministerská rada“ (předsedá prezident) nebo jako „kabinentní rada“ (předsedá premiér)

Zákonodárná moc – parlament

• Národní shromáždění (577, 5 let)

• Senát (321, volen nepřímo v departementech a zámořských územích)

• nevyvážený bikameralismus

• taxativně stanovená působnost zákona

• posílení exekutivy v zákonodárném procesu („gilotina“)

• vláda odpovědná Národnímu shromáždění

Soudní moc

• dualismus soudní moci: soudní řád (Kasační soud) a správní řád (Státní rada)

• „zákonocentrismus“ (légicentrisme): zákon je projevem obecné vůle národa

• postupné přerůstání k ústavněprávnímu státu

Ústavní rada

• 9 členů na 9 let, jmenováni po třetinách, 3 jmenuje prezident, 3 předseda Senátu, 3 předseda NS

• kontrola zákona před podpisem, u organických automatická, u běžných na základě stížnosti (střežit dodržování ústavy parlamentem)

• konec 60.let – vznik „bloku ústavnosti“ (rozšíření na principy a interpretace přijaté vládou)

• 1971 – zrušení zákona o sdružování (kontrola souladu zákonů s ústavou a lidskými právy)

Poloprezidentský systém – shrnutí

• „První fáze“: prezident a premiér ze stejné politické strany – převaha prezidenta

• „Druhá fáze“: prezident a premiér z rozdílných politických stran: soužití („cohabitation“) - obvykle na konci prezidentských období: osobní dohoda, rezervovaná pravomoc

• relativní pružnost systému (Sartori), na druhé straně problém střídání obou fází. Příklad selhání : Německo 1932-1933

Dělba moci v ČR

• II - IV hlava Ústavy ČR

• Zákonodárná moc – Parlament

• Výkonná moc - Prezident, Vláda

• Soudní - soustava soudů

Parlament

• volený sbor zástupců lidu, vykonává zákonodárnou moc

• moderní parlament je prostorem pro soupeření stranických programů

• parlament má působnost: ústavodárnou, zákonodárnou, organizační a kreační (ustavování státních funkcionářů), iniciativně politickou (vydávání směrnic vládě), kontrolní (kontrola výkonné složky), soudní (např. impeachment), vnitřní (vnitřní organizace parlamentu)

• jednokomorový x dvoukomorový

• dvoukomorovost znamená rozdělení moci v rámci parlamentu a zajištění kontroly mezi komorami

• druhá komora mnohdy bývá zřizována, aby poskytla zastoupení územním celkům a také zmírňovala dopad náhlých změn politických preferencí ve volbách

• Poslanecká sněmovna v ČR

  • 200 poslanců, silnější postavení, voleno na 4 roky, projednávány a přijímány návrhy zákonů

  • v čele stojí předseda - za určitých okolností navrhuje předsedu vlády, svolává, zahajuje, řídí a ukončuje schůzi PS - je volen sněmovnou, může být odvolán (písemný návrh 2/5 poslanců)

  • místopředsedové - zastupují předsedu v dohodnutém pořadí, popř. jej střídají v řízení schůze

  • Mandátový a imunitní výbor - ověřuje mandáty poslanců - zkoumá, zda mandát nezanikl pro ztrátu volitelnosti, neslučitelnosti funkce, vede disciplinární řízení proti poslancům, podává návrh PS na zbavení imunity

  • Petiční výbor, organizační výbor - předsedou je předseda sněmovny - organizuje práci PS, připravuje schůze PS, navrhuje termín konání a pořad

  • Rozpočtový výbor - projednává návrh státního rozpočtu

  • PS dále může zřídit další výbory - např. ústavně právní, pro obranu a bezpečnost, zemědělský, regionální rozvoj, ...

  • Poslanecké kluby - sdružení poslanců podle stranické příslušnosti (potřeba nejméně 10 poslanců) - jménem poslaneckého klubu jedná předseda