Kompletni-material-ke-zvladnuti-zkousky
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
Zákonodárná moc – parlament
1. Dolní Komora (House of Commons) - 646 mandátů, 5leté funkční období, volený orgán
2. Horní komora (House of Lords) - nevolený orgán, 753 mandátů, 6 Lords Spiritual biskupové), 727 Lords Tempoval (635 Life Peers, 92 Hereditary Peers)
Zákonodárný proces
návrh zákona se v Dolní sněmovně projednává ještě předtím, než ho projednávají výbory parlamentu
první čtení návrhu se většinou omezuje na jeho uvedení
2-3týdny návrh analyzuje opozice, navrhuje doplňky a změny zákona
druhé projednávání – trvá 1-2dny
aby zákon mohl platit, musí se projednat v obou sněmovnách třikrát a obě sněmovny se na něm musí shodnout
panovník zákon jen formálně podepíše
Soudní moc
neexistuje zde ústavní soud
soudy mají za úkol aplikovat zákony na jednotlivé případy
soudy zákony realizují, případné změny a interpretace jsou věcí parlamentu
soudci jsou jmenováni doživotně panovníkem na doporučení Lorda kancléře a vlády
Parlamentní model – shrnutí
premiérský systém: důvody stability většinou mimoústavní
VB: bipartismus, premiér vůdce nejsilnější strany, pevná stranická disciplína
SNR: ústavní zákaz antisystémových stran a konstruktivní vyjádření nedůvěry spolkovému kancléři („kancléřský princip“), problém srůstu legislativní a exekutivní moci
vláda zákonodárného sboru: nestabilita vlád, nemožnost vedení konzistentní politiky, důvody rovněž většinou mimoústavní – atomizovaný systém politických stran a jejich nestabilita, antisystémové strany
krize parlamentního modelu je spíše krizí vlád než celého systému (ne vždy)
:: Poloprezidentský model
kombinace prez. a parl. modelu
všelidově volený prezident
„duální struktura“ exekutivy: sdílená pravomoc prezidenta a premiéra
odpovědnost vlády a premiéra parlamentu, premiér a vláda nejsou závislí na prezidentovi
prezident je nezávislý na parlamentu, není ovšem de iure oprávněn vládnout sám
ústava, přijatá ve Francii 1958 po příchodu Ch. de Gaulla k moci – V. republika
principy: posílení exekutivy vůči legislativě, vládní stabilita (proti „valse des gouvernements“ – valčíku vlád), prezidentovo postavení „nad nahodilostmi“ (de Gaulle)
Výkonná moc – prezident
volen přímo, původně na 7 let, od r.2000 na 5 let (nejvýše 2 volební období)
pravomoci dvojího typu: vlastní (bez kontrasignace) a s kontrasignací
během výkonu své funkce je nedotknutelný: není trestně odpovědný (s výjimkou teoretického případu velezrady, který ale není definován)
Vlastní pravomoci prezidenta
volné rozhodování o předsedovi vlády (omezeno v případě rozdělené exekutivy), jmenuje vládu
rozpouštění Národního shromáždění (po konzultaci s premiérem a předsedy obou komor)
možnost vyhlásit referendum
mimořádné pravomoci v případě ohrožení Francie či institucí republiky