vypracovane-otazky-ke-zkousce

• rovnocenné volby měly mnoho důsledků – především změnily podmínky politického zápasu – především se vedlo sociálně demokratické straně (velká obliba u dělnictva), v některých zemích získali dokonce dominantní postavení, jiné přežily jen strany, které se reorganizovaly, vybudovaly stranické struktury, po sílily členskou základnu a vytvořily podpůrná hnutí

=> moderní masové pol. strany

• v Americe zcela odlišné (rozdílná historie, charakter a struktura společnosti a způsob vykonávání moci)

• žádné revoluce nebyly

• v Americe spíše boj o úřady (u nás ideový zápas, zastupují určité třídy)

• činnost se omezuje na prezidentské volby a volby do Kongresu a místních orgánů

moderní evropské politické strany

• charakteristické znaky:

- vlastní politický program (základní hodnoty, zájmy, a cíle, jež ve své činnosti sledují)

- zaměřují se na připravenost převzít odpovědnost za správu země

- účast ve volbách do nejvyšších zákonodárných orgánů a do orgánů místní samosprávy

- působení na veřejnost a získávání členů a voličů

- stálá , demokraticky volená organizační strukturou

- stany jsou nezávislé na státě a rovnoprávné

- financují svou činnost z členských příspěvků a příjmů z vlastní hospodářské činnosti,

darů, státních dotací (výše je odvozena od volebních výsledků) – formy financování bývají

vymezeny zákonem

typologie politických stran - levice x pravice

• dělení vzniklé v 19. století

• nejprve se shodovalo s rozdělením na liberalismus a konzervatismu

• levice a pravice se začalo používat s rozdělením poslaneckých míst ve francouzském parlamentu za restaurace, liberálové seděli vlevo od předsednického stolu a konzervativci vpravo – ujalo se to ve většině parlamentů na evropském kontinentu

• za levici byli v první polovině 19. století pokládáni liberálové, demokraté a pokrokové strany

reprezentovali především průmyslové podnikatele a inteligenci

vládnoucí kruhy k nim přistupovaly s krajní nedůvěrou (rozvraceli tradiční hodnoty, pořádek a základy státnosti)

• za pravice se počítaly strany konzervativní, monarchistické a statkářské

levice

• vystupuje s programem, v němž požaduje větší sociální spravedlnost (osobní svoboda, jedinečnost, minimální hodnota státu)

• chce změnit dosavadní společenský řád a uskutečnit zásadu rovnostářství

• požaduje světský stát a laickou školní výchovu

pravice

• bojuje proti programu levice (neměnnost stavu, tradiční hodnoty, rodina,m odmítá cokoli nového)

• brání tradiční hodnoty a společenský řád

• požaduje zachování úlohy církve ve státě i ve vzdělávací soustavě

Období Levice Střed Pravice 17.-18. století Whigové Toryové 19. století Liberálové Konzervativci 20. století Labouristé Liberálové Konzervativci

Politické spektrum, jež se od přelomu 19. a 20. století ve většině evropských zemí podstatně rozšířilo, již nebylo možné podchytit pouhým rozdělením stran na levicové a pravicové.