vypracovane-otazky-ke-zkousce

volební taktiky, výrazně se aktivizují v čase volební kampaně, jinak s voliči nijak zvlášť

nepracují

Typologie podle M. Webera

- sociologie moci, které se zabývaly i společenskými zájmy a pokládaly je za klíčové kritérium klasifikace

- strany světonázorové (snaží se uskutečnit určité společenskopolitické ideje na základě ideologického nebo náboženského programu)

- strany zájmové (reprezentují a hájí zájmy určité společenské skupiny či třídy)

Zájmové strany jsou dále děleny do tří skupin

- třídní – dělnické, rolnické apod

- národnostní a regionální

- strany umožňující svým členům získat úřady

- kritici ho podrobili kritice – jde o rozdílná stádia vývoje – strany se nejprve zformují jako světonázorové a pak se z nich stanou strany zájmové

Typologie podle K. Marxe

Marx – hybnou silou dějin jsou rozpory mezi třídami, rozpory jsou tak velké, až ti poddaní ty velké porazí => vědecký socialismus

- tvrdil, že došlo k rozestupu na buržoazii a proletarismus

- rozpory mezi podnikateli a dělníky budou tak narůstat => revoluce

- ve 20. století došlo k velkému množství revolucí (i když se hlásili k marxismu, nebyla to tato logika)

- Marxem předpokládaná revoluce nikdy nebyla

Důležitější než program či světový názor strany je spojení její činnosti se zájmy určité třídy nebo společenské vrstvy => K. Marx a B. Engels

- marxistická metodologie se napočátku nezabývala vnitřní strukturou stran

- později byly jeho názory znehodnocovány

1. Systémy politických stran, kritéria klasifikace stranických systémů, typologie stranických systémů dle počtu politických stran

Systém politických stran je souhrn stran v interakci v daném politickém systému.

J. a M. Charlot

Systém politických stran

- systém politických stran je souhrn stran v interakci v daném politickém systému

- jednotlivé strany nepůsobí izolovaně, ale jsou v rámci státu zapojeny do systému politických stran

- systém politických stran je dán vztahy mezi politickými stranami

- schopnost jedné strany získat absolutní většinu a vytvořit ,,jednobarevnou vládu“

- účinnost a efektivita vládní moci

- složení opozice

- stabilitu politického režimu

- způsob a četnost střídání vlád

Kritéria klasifikace stranických systémů

- počet stran

- ideologické charakteristiky stran a napětí mezi nimi

- relativní velikost stran (volební výsledek)

- modely opozice

- organizační uspořádání stran (především jejich disciplinovanost a kompaktnost)

- sociální původ a zázemí stran

Typologie stranických systémů dle počtu politických stran

podle Lawrence Lowella

• monopartismus (systém jediné strany)

• bipartismus (systém dvoustran)

• multipartismus (systém více než dvou stran)

monopartismus

- moc má trvale jedna strana

- běžnou politickou soutěží či volbami nedosáhnou změny

- buď je ve státě jen jedna strana, nebo jsou ostatní politické strany znevýhodněny