vypracovane-otazky-ke-zkousce

- nesoutěživý stranický systém , příznivý pro totalitní politické systémy

- i některé africké státy po získání nezávislosti

bipartismus

- soutěživý (konkurenční, pluralitní)

- dvě strany se pravidelně střídají u moci (jedna představuje vládu a druhá opozici)

- po 2. sv. válce byl tento způsob příznivý (kvůli stabilitě dvou západních demokracií USA, VB)

- výhody: hladké a střídání vlády, jednostranické složení vlády (a tím i její větší akceschopnost a stabilita), jednoznačná odpovědnost vládní strany za realizaci vládního programu, možnost jednoznačného výběru mezi dvěma odlišnými programovými alternativami, větší demokratičnost (voliči současně s programem volí i tým odpovědný za jeho uskutečnění, přičemž vítězná strana nemůže být připravena o moc koaličním jednáním) a dostředivost volební soutěže (boj o středové voliče)

- nevýhody: nemožnost výměny ne)spěšné vlády v mezivolebním období, což může vést až ke strnulosti systému; znemožnění menším stranám účast na tvorbě politických rozhodnutí, malé strany mohou reprezentovat sociální skupiny či menšiny, které jinak nemají možnost prosazovat své politické zájmy

multipartismus

- nejčastější

- malá šance na sestavení jednobarevné vlády

- koaliční vlády

- menší stabilita vlád

- lepší podmínky politické soutěže pro malé strany

Rozdělení podle Jeana Blondela

• bipartismus – průměrný součet hlasů pro dvě nejsilnější strany se pohybuje v rozmezí 90-99%

• dvouapůlté strany – 75-80 %

• multipartismus s dominantní stranou – dvě silné strany zisk 60-65 %, nejsilnější kolem 40 %

• multipartismus – průměrný zisk dvou nesilnějších stran je 50 % a méně

24) Volby a jejich funkce, zásady volebního práva, vlastnosti svobodných voleb

Volby = možnost občanům svobodného výběru mezi politickými alternativami, představovanými jednotlivými stranami a kandidáty, a následné ustanovení legitimních státních orgánů.

Funkce voleb:

• zjištění aktuálního rozložení politických sil ve společnosti a zajištění jim odpovídající reprezentaci

• rozdělení mandátů v poslanecké sněmovně; vytvoření parlamentní většiny, vlády a opozice (opozice kontroluje parlamentní většinu a vládu; pokud se nepodaří vytvořit kompaktní parlamentní většinu, utváří se menšinová vláda, která musí získat podporu části opozice)

• zjištění aktuálních požadavků a priorit společnosti

• integrační funkce = integrace různorodých požadavků a priorit do vládního systému. (Současně jsou do politického systému integrováni i voliči.)

• kontrolní funkce = volby poskytují občanům možnost kontrolovat vládu a její politiku. (Pokud nebudou občané spokojení, v dalších volbách zvolí jiný poměr politických stran.)

• legitimizační funkce = účastí voličů se vyjadřuje i vztah občanů k politickému systému (Pokud je vysoká účast, občané politický systém uznávají a naopak.)