vypracovane-otazky-ke-zkousce
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu DOC.
- nesoutěživý stranický systém , příznivý pro totalitní politické systémy
- i některé africké státy po získání nezávislosti
bipartismus
- soutěživý (konkurenční, pluralitní)
- dvě strany se pravidelně střídají u moci (jedna představuje vládu a druhá opozici)
- po 2. sv. válce byl tento způsob příznivý (kvůli stabilitě dvou západních demokracií USA, VB)
- výhody: hladké a střídání vlády, jednostranické složení vlády (a tím i její větší akceschopnost a stabilita), jednoznačná odpovědnost vládní strany za realizaci vládního programu, možnost jednoznačného výběru mezi dvěma odlišnými programovými alternativami, větší demokratičnost (voliči současně s programem volí i tým odpovědný za jeho uskutečnění, přičemž vítězná strana nemůže být připravena o moc koaličním jednáním) a dostředivost volební soutěže (boj o středové voliče)
- nevýhody: nemožnost výměny ne)spěšné vlády v mezivolebním období, což může vést až ke strnulosti systému; znemožnění menším stranám účast na tvorbě politických rozhodnutí, malé strany mohou reprezentovat sociální skupiny či menšiny, které jinak nemají možnost prosazovat své politické zájmy
multipartismus
- nejčastější
- malá šance na sestavení jednobarevné vlády
- koaliční vlády
- menší stabilita vlád
- lepší podmínky politické soutěže pro malé strany
Rozdělení podle Jeana Blondela
bipartismus – průměrný součet hlasů pro dvě nejsilnější strany se pohybuje v rozmezí 90-99%
dvouapůlté strany – 75-80 %
multipartismus s dominantní stranou – dvě silné strany zisk 60-65 %, nejsilnější kolem 40 %
multipartismus – průměrný zisk dvou nesilnějších stran je 50 % a méně
24) Volby a jejich funkce, zásady volebního práva, vlastnosti svobodných voleb
Volby = možnost občanům svobodného výběru mezi politickými alternativami, představovanými jednotlivými stranami a kandidáty, a následné ustanovení legitimních státních orgánů.
Funkce voleb:
zjištění aktuálního rozložení politických sil ve společnosti a zajištění jim odpovídající reprezentaci
rozdělení mandátů v poslanecké sněmovně; vytvoření parlamentní většiny, vlády a opozice (opozice kontroluje parlamentní většinu a vládu; pokud se nepodaří vytvořit kompaktní parlamentní většinu, utváří se menšinová vláda, která musí získat podporu části opozice)
zjištění aktuálních požadavků a priorit společnosti
integrační funkce = integrace různorodých požadavků a priorit do vládního systému. (Současně jsou do politického systému integrováni i voliči.)
kontrolní funkce = volby poskytují občanům možnost kontrolovat vládu a její politiku. (Pokud nebudou občané spokojení, v dalších volbách zvolí jiný poměr politických stran.)
legitimizační funkce = účastí voličů se vyjadřuje i vztah občanů k politickému systému (Pokud je vysoká účast, občané politický systém uznávají a naopak.)