vypracovane-otazky-ke-zkousce

V prvním kole je zvolen kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů. Pokud žádný kandidát nadpoloviční většinu nezíská, koná se druhé kolo. Do něj postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů. V druhém kole je zvolen kandidát, který získá nadpoloviční většinu hlasů.

Opakované volby se konají, pokud se kandidát postupující do 2. kola vzdal kandidatury, pozbyl práva volit, zemřel, byl odvolán anebo byla volba shledána neplatnou. O neplatnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud, jeho případné rozhodnutí může zvrátit Ústavní soud.

Doplňovací volby se konají, pokud v průběhu volebního období mandát senátora zanikl. Senátor zvolený v doplňovacích volbách je zvolen jen na zbytek volebního období ze zaniklého mandátu.

Senát funguje jako brzda PS- suspensivní veto.

Senát projednává návrhy zákonů, které mu postoupila Poslanecká sněmovna. Návrh zákona z Poslanecké sněmovny může:

• schválit – návrh zákona jde k prezidentovi

• zamítnout – návrh se vrací do Sněmovny, ta může Senát přehlasovat nadpoloviční většinou všech poslanců. To není možné v případě ústavního zákona, volebních zákonů, zákonu o styku obou komor Parlamentu, Jednacího řádu Senátu a některých mezinárodních smluv

• vrátit s pozměňovacími návrhy zpět do Sněmovny - ta o zákonu hlasuje ve znění navrženém Senátem, pokud není přijmuto prostou většinou, hlasuje znovu o návrhu v původním znění navrženém Sněmovnou, je schválen v případě nadpoloviční většiny hlasů všech poslanců

• vyjádřit vůli se návrhem nezabývat – tímto usnesením je návrh zákona přijat

• nevyjádřit se – pokud se Senát do 30 dnů k návrhu zákona nevyjádří, je zákon přijat

Senát může podat na prezidenta žalobu pro velezradu. Na návrh Senátu jmenuje prezident předsedu a inspektory Úřadu na ochranu osobních údajů. Senát vyjadřuje souhlas se jmenováním soudců Ústavního soudu, které navrhuje prezident. Spolu s Poslaneckou sněmovnou volí prezidenta a vydává usnesení, že prezident nemůže vykonávat ze závažných důvodů svůj úřad.

Senátní volby v ČR

81 volebních obvodů, personální kandidátní listina, jediný hlas, na principu absolutní většiny.

33. Modely dělby moci, vznik, představitelé, jejich přínos ke vzniku dělby moci, principy

Dělba moci

Historie:

• koncept dělby moci vzešel ze zápasů stavovských zastupitelských orgánů s panovníky

• John Locke- Druhé pojednání o vládě

• Charles de Montesquieu- O duchu zákonů

Modely:

1. prezidentský- dělba moci je striktní, prezident je hlavou výkonné moci, je volen v oddělených volbách, neslučitelnost fcí (USA)

2. parlamentní- dělba moci je méně důsledná

   • občany je volen pouze parlament, ten kontroluje vládu. Exekutiva může iniciovat rozpuštění parlamentu, slučitelnost fcí, důsledné oddělení soudní moci. (ČR)

3. neoprezidentský