vypracovane-otazky-ke-zkousce

Stát jako subjekt státní moci se postupně vyvíjel od monokracie a aristokracie, přes různé modifikace zastupitelské demokracie, až ke stávající podobě, která v tradičním eurocentrickém a angloamerickém pojetí je mocensky vyvážená a kontrolovaná instituce, neboli věc veřejná (latinsky: res publica). V novějším pojetí je politická moc zastupitelské demokracie rozšířena o přímou spoluúčast občanů přímou demokracii.

34. Prezidentská dělba moci

vláda je oddělena od parlamentu, hlava státu je současně hlavou vlády, prezident je volen přímo, volí ho občani dané země.

v prezidentské variantě je dělba moci skriktní, hlava státu bývá zároveň hlavou výkonné moci,. Parlament a hlava výkonné moci jsou voleni v oddělených volbách, to znamená, že výkonná moc není odpovědná parlamentu a vzájemná kontrola mezi nimi je umožneně pouze systémem brzd a rovnovách.

Pro prezidentský model je rovněž příznačná neslučitelnost funkci ve vládě s mandátem parlamentu.

Uplatnění je ve Spojených státech amerických

Charles de Montesquieua se ve své eseji sbírky List federalistů, ve kterém vysvětluje a obhajuje dělby moci přijaté v americké ústavě. Zabývá se moci zákonodárnou, výkonnou a soudní. Zákonodárná moc má v USA dvoukomorový kongres (Sněmovna reprezentantů a Senát) Prezident je mocí výkonnou a je nejen hlavou státu, ale i vlády.

Vláda není kolektivním orgánem, ministři a ostatní členové výkonných úřadů (Úřad Bílého domu, Národní bezpečnostní rada, Rada ekonomických poradců apod) je volena prazidentem.

Moc soudní pak uplatňuje celá soustava federálních soudců a především soud Nejvyšší jenž stojí v jejím čele. Soudce jmenuje prezident na doživotí ze souhlasem Senátu.

Prezident má právu suspenzivního veta, které může být přehlasováno pouze dvoutřetinovou většinou obouch komor.

Kongres a prezident jsou voleni v jiných volbách, takže se může stát, že kongres je složen z jedné strany a prezident z druhé.

35. Parlamentní dělba moci

2 typy:

• poloprezidentská dělba moci - poloprezidentská republika – vláda je zodpovědná parlamentu, hlava státu není hlavou vlády, prezident je volen přímo a má obsáhlé pravomoci Uplatnění je ve Francii

• parlamentní republika – vláda je odpovědna parlamentu (někdy přímo volena parlamentem), hlava státu je volena nepřímo parlamentem a má malé pravomoci

uplatnění je v České republice

V parlamentní variantě je dělba moci pružná a méně důsledná. Je totiž znatelně modifikována principem odpovědnosti vlády vůči parlamentu. Občané většinou volí pouze zákonodárné sbory, na základě výsledků voleb pak vzniká orgán výkonné moci, což je většinou vláda (buď je jmenována hlavou státu nebo přímo volena parlamentem.), která musí získat důvěru parlamentu vyjádřenou hlasováním. Parlament kromě přijímaní zákonů kontrolu vládu a může jí přimět k demisi svojí nedůvěrou. Na druhé straně může vláda iniciovat rozpuštění parlamentu a vyvolat nové volby. Předseda vlády není totožný s prezidentem. V parlamentní demokracii je rovněž možná slučitelnost vládní funkce s mandátem v parlamentu. Přímá vazba mezi parlamentem a vládou neposiluje kontrolu moci spíše naopak. Zákonodárná a výkonná moc je v rukou vlády Také systém brzd a rovnovách se stává méně významný. I zde se uplatňuje právo supenzivního veta, ale tato pravomoc nezáleží hlavě státu ale výkonné moci. Stejně jako v prezidentské dělbě moci zůstává soudní moc striktně oddělena