otazky-ke-zkousce

Potřeba úcty (Maslowa hierarchie lidských potřeb)

zahrnují potřebu vážit si sám sebe, věřit svým schopnostem, zvládat životní nároky, potřebu sebeúcty a potřebu být uznáván ostatními, mít prestiž, zažívat úctu druhých. Jen když je jedinec přijímán a uznáván ostatními, cítí se dobře, zažívá pocit jsem v pořádku, jsem OK.

Uspokojováním nebo naopak ohrožováním této potřeby v každodenní komunikaci se mimo jiného zabývá transakční analýza (TA), kterou vypracoval Eric Berne. Malé dítě chce být hodné, aby bylo pochváleno, aby ho rodiče pochovali, pohladili, ale ještě neví co je dobré a co špatné, zjišťuje to podle reakcí okolí a přizpůsobuje se tomu. Jednání za které je „pohlazeno” - zpočátku tělesně, později už v přeneseném smyslu slova hlazeno po duši úsměvem, milým slovem, pochvalou, uznáním či obdivem ostatních je posilováno, nejen v dětském věku, ale platí to i o nás dospělých. Postupně se rozvíjí pocit vlastního sebevědomí neustálým srovnáváním sebe s reakcemi okolí, každý den znovu a znovu je náš pocit sebeúcty, pocit jsem OK, ohrožován nebo posilován. Pokud cítíme ohrožení své sebeúcty jednáme najednou podobně emociálně jako malé vztekající se dítě. I dospělý potřebuje ukonejšit, pohladit. Berne říká, že když člověka nikdo dlouho nehladí, začne mu vysychat mícha.

1. Sociální norma? Str. 167

- Člověk s hluboce zvnitřněnou sociální normou, která je součástí motivační struktury jedince, pociťuje uspokojení tehdy, když se chová v souladu s ní. Pokud se chová v rozporu s ní, prožívá negativní emoce. Poměrně velká část lidí si ale osvojuje pouze vědomí toho, co se má a co se nemá, a bez jakéhosi „sociálního dohledu“ by od jejího dodržování v některých případech klidně upustila.

1. druhy temperamentu podle antickejch lékařů a psychologů?

Hippokrates

Galenos - řecký lékař a filozof, zpracoval konečný starověký názor na člověka

Galenos rozpracoval i učení hippokratovské školy o temperamentu, což značí správném poměru. Duševní jevy, afekty, vlastnosti i poruchy a zvláštnosti byly vysvětlovány jako důsledek určitého poměru jednotlivých materiálních složek ve směsi. Ke čtyřem původním kvalitám teplo, studeno, sucho, vlhko jsou přiřazovány čtyři tělesné šťávy, které mají podobné vlastnosti jako tyto materie:

Temperament každé živé bytosti je dán poměrem, v němž se v organizmu tyto šťávy a jim odpovídající kvality mísí.

1. jaké jsou celkové stavy osobnosti?

2. popsat humanistickou psychologii?

   • patří mezi vědeckou psychologii

   • řetím nejvýraznějším proudem v psychologii současné doby je vedle psychoanalýzy a behaviorismu

   • širší zaměření různých psychologických teorií na člověka

   • základem tohoto obrácení psychologických směrů k člověku tvoří existenciální filosofie, která vznikla v 19. století, ale uznávanou se v Evropě stala až po první světové válce a v Americe až po druhé světové válce. Jejím zakladatelem byl dánský filosof S. Kierkegaard (1813 – 1855), který ale svým přesvědčením, že každý jedinec má právo svobodně si volit svou pravdu, na základě své subjektivní víry, předběhl svojí dobu, a proto se setkával s výsměchem a nepochopením

   • Současná psychoterapeutická škola logoterapie – V. E. Frankla je založená na pomoci lidem uplatnit svou vůli ke smyslu, najít proč žít, jaký je smysl života.

3. ještě tam bylo něco s jungem a jeho temperamentovou typologií a kdo ji potom použil a co z toho vzniklo?

   • Typologie C. G. Junga – někdy nazývaná typologie funkcí a postojů:

     1. Introvert – lidé jsou uzavření, dávají přednost samotě před společností, mají bohatší vnitřní život, ale hůře se přizpůsobují vnějším změnám

     2. Extravert - rádi se pohybují mezi lidmi, jsou přístupní, snadno navazují přátelství, mají smysl pro to, co je „in” (co se nosí, co vyžaduje doba) a jsou tím ovlivňování