otazky-ke-zkousce

Analitická teorie:

• Především nepokládal sexuální pudy za určující činitel lidského chování. Rozšířil obsah jedincova individuálního nevědomí, o kolektivní nevědomí, které pojímá jako zdroj energie i možné moudrosti.

• Lidskou osobnost psýché, považuje za složitou samostatnou soustavu, čtyř hlavních subsystémů:

  1. Nevědomí kolektivní - je část nevědomí obohacená o pozitivní i negativní zkušenosti. Je zděděná, uchovává mnohá tajemství. Archetypy si můžeme představit jako jádro představy. Některé archetypy jsou relativně samostatné a nezávislé, jako např.ANIMUS a ANIMA princip ženství a mužství. Animus v ženě jí pomáhá pochopit a ocenit mužnost mužů, ale pokud převládne nad její animou, dotyčná žena se snaží vyrovnat mužům a ztrácí své přirozené ženské vlastnosti. Obdobně je tomu u mužů i pro ně tento archetyp může znamenat prospěch i nebezpečí.

  2. Nevědomí osobní - jedinec získává v průběhu vlastního života, je tvořeno, podobně jako ve Freudově pojetí, potlačenými a vytěsněnými zážitky, city, myšlenkami, které zmizely z vědomí do nevědomí. Osobní nevědomí obsahuje i mnoho nedořešených problémů

  3. Vědomí (Ego) - tvoří střed osobnosti, to co si uvědomujeme, to co prožíváme, to o čem v bdělém stavu přemýšlíme

  4. Já (das Selbst) - Jung věřil, že Já podporuje vyváženou syntézu vědomých a nevědomých procesů, může významně obohatit Ego, je mu nadřazeno.

1. hlubinná psychologie-zástupci+teorie?

2. Jung - dimenze osobnosti?

   • Jung rozlišoval osobnosti podle toho zda se zaměřovaly na vlastní vnitřní svět postoj introverze nebo na své okolí extraverze, oba postoje jsou přítomny v každém člověku, ale vždy jeden převažuje. Na tuto dimenzi osobnosti později navázal Eysenck, doplnil jí o dimenzi stabilita – labilita a v této kombinaci je dodnes užívaná, jako teoretický základ některých testů osobnosti.

   • Podrobnější Jungovo rozlišení typů osobnosti využívá poměru sil čtyř „mohutností” či čtyř psychických funkcí:

     1. Myšlení - zkoumá, co vnímaný předmět je.

     2. Cítění – oceňuje hodnotu předmětu.

     3. Smyslové vnímání - zahrnuje veškerou smyslovou zkušenost.

     4. Intuice - poznává skrytý význam předmětu.

3. Sociální pozice a status?(příklady str.127)

Pozice:

1. ve společnosti je místo, které jedinec zaujímá ve struktuře společnosti jako celku. Jeho pozice v jednotlivých skupinách, do kterých je začleněn, je jeho pozicí skupinovou. Své místo, svou pozici každý získává podle toho, jak ostatní členové skupiny oceňují jeho přínos pro plnění společného cíle.

Status:

1. můžeme definovat jako relativní výšku sociální pozice, a to jak ve skupině, tak podobně i ve společnosti. Ten bývá velmi často podporován vnějškovými symboly – vědeckými tituly, taláry a jinými slavnostními úbory, prestižním bydlištěm, typem osobního automobilu apod.