Psychologie-Osobnosti-a-soci, výpisky z hodin
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
vědomí, předvědomí, nevědomí a kolektivní vědomí (J.Jung)
8.2. STAVY VĚDOMÍ – BIOLOGICKÉ HLEDISKO Pojem „vědomí“ v češtině ve 4 souvislostech:
1. Stav bdělosti
2. Pracovní paměť – zpracovává informace, funguje jako poznámkový blok
3. Orientovaná (záměrná) pozornost 4. Vědomí sama sebe – „jáství“ – sebeuvědomování, vědomí že jsme si něčeho vědomi
- Běhen dne se střídají stavy bdělosti i spánku a aktivita během dne kolísá – biorytmické střídání spánku a bdění
Vědomí v psychologickém pojetí podle Balcara:
1. Prožívání veškerého duševního dění, v jeho úplnosti (opakem je bezvědomí, spánek a změněné stavy vědomí)
2. Uvědomování si prožívaného, znovuprožívání bezprostředně prožitého, vnitřní zobrazování toho co jsme
zažili, zpracování info a ukládání do paměti s možností si to znovu vybavit
3. Uvědomování si sebe jako prožívajícího – tato složka někdy vystupuje do pozadí, jindy spontánně vyniká
- Prožívání a uvědomování si je vázáno buď k vnějšímu světu (jak ho prožívám a jaký k němu mám vztah), nebo
k mému vnitřnímu světu (ke mně samotnému)
- Sebehodnocení
Sebehodnocení se rozvíjí v průběhu života v závislosti na našem okolí.
Stadia vývoje osobnosti – Ericson pokládá za nejcitlivější období předškolní a školní, kdy se jedinec
hodnotí podle toho, co dokáže – jak na jeho výkony reagují ostatní (je nebo není OK).
Většina lidí má problémy s rozvojem sebedůvěry, jací jsme zjistíme porovnáváním se s ostatními (80% že
se považuje za tlustší než je průměr – statisticky nemožné – porovnávají se s ideálem, ne s průměrnou