Fonetika, fonologie, teorie pravopisu
Níže je uveden pouze náhled materiálu. Kliknutím na tlačítko 'Stáhnout soubor' stáhnete kompletní formátovaný materiál ve formátu PDF.
o
je součástí langue, tedy zkoumá to, co máme v hlavě
Ortoepie
o
nauka o spisovném užívání (=norma) spisovně tvořených hlásek - nauka o spisovné výslovnosti
Příručky Výslovnost spisovné češtiny I. (Výslovnost slov domácích), 1. vyd. Praha 1955, 2. vyd. Praha 1967
Výslovnost spisovné češtiny (Výslovnost slov přejatých), Praha 1978
Ortofonie
o
subdisciplína ortoepie
2
o
nauka o správném tvoření jednotlivých hlásek - je tedy nutným předpokladem ortoepie
o
nemusí popisovat pouze spisovnou výslovnost (zabývá se i nářečími)
Obě nauky popisují část kultury jazyka.
Ortografie
o
nauka o pravidlech správného psaní (pravopisu)
Termíny
o
Hláska / fón
▪
základní jednotka mluveného jazyka (nejmenší rozlišitelná)
▪
foném - termín abstraktní, fonetický
o
Slabika
▪
při mluvě vyslovujeme po slabikách
o
Samohláska / vokál
▪
v češtině 10 - a, e, i, o, u, á, é, í, ó, ú
▪
základem jsou tóny, proto jsou základem slabiky (slabikotvorné)
o
Souhláska / konsonant
▪
v češtině 25, údaje se mohou lišit
▪
základem jsou šumy
▪
většinou nejsou slabikotvorné, ale mohou se ve slabikách kumulovat
▪
slabikotvorné - r, l, m (a v nespisovném n, ň) - [ l̥, r̥, m̥]
- krk, vlk, osm, smrt
- přednost r, pak l, pak m (smr̥t - r)
o
Dvojhláska / diftong
▪
v češtině au, ou, eu
▪
ou̯ - domácí, zbytek cizí
▪
píše se oblouček pod u, aby se to odlišilo od např. pro-udit
o
Párové souhlásky
▪
vytvářejí pár, rozdíl pouze ve znělosti (více než jen b/p, . třeba ʒ/c)
o
Jedinečné souhlásky / sonory
▪