Velkomoravská mise a její význam - seminárka

Prosba z Velké Moravy

Žádost moravského knížete Rastislava byla vyslána především z důvodů politických. Sílily zdejší tendence o větší autonomii Velké Moravy8, toho ovšem nebylo možné dosáhnout bez vlastního biskupství. Morava byla v této době misijním územím9 a byla již částečně pokřesťanštěná. Rastislav se obával především sílícího vlivu Franské říše, která si dělala nároky na Velkou Moravu také díky působení jejich kněží na tomto území. Tito kněží kázali v latině a také pravděpodobně vnášeli do slovanského prostředí některé prvky germánské.

Rastislavova žádost směřovala nejprve na Řím, kde ovšem nebyla vyslyšena. Proto Moravané poprosili o pomoc mocnou Byzantskou říši. Rastislav žádal o učitele svatého písma pro Velkou Moravu, kteří by znali slovanský jazyk. Místní lidé nerozuměli latinským mším a neradi opouštěli své původní bohy. Car Michael III. této žádosti vyhověl a znovu se obrátil v této záležitosti na Konstantina a Metoděje. Pro splnění tohoto nelehkého úkolu, který se zdál být takřka nesplnitelný, byli Konstantin a Metoděj dokonalými adepty.10 Konstantin proto, že se mu dostalo nejkvalitnějšího vzdělání té doby. Byl sečtělý a schopný řečník. Metoděj byl zase vynikající diplomat. V Jejich rodišti, jak sem již uvedla výše, bylo silné slovanské zázemí. Tito bratři vyrůstali v dvojjazyčném prostředí. Tedy měli i tento velice zásadní předpoklad pro úspěch Velkomoravské misie.11

Konstantin si byl vědom toho, že se slovanský lid nemůže vzdělávat bez svatých knih a písma. On sám se tedy pustil do nejtěžšího úkolu ze všech, do zaznamenání slovanského jazyka. Stal se tak tvůrcem první písemné kultury velkomoravské, potažmo celoslovenské. Sestavil první slovanskou abecedu – Hlaholici (Glagolici). Pro misii a její potřeby, šíření křesťanské víry, přeložil se svým bratrem evangelia a nakonec i celé svaté Písmo. Tímto dílem Konstantin s Metodějem povýšili slovanské národy na úroveň národů antických (Řecko, Řím). Tedy těm, které měly svůj jazyk a užívali jej nejen jako literární, ale i jako bohoslužebný.12

Národy, jejichž moc byla nejvíce ohrožena, se samozřejmě proti této novotě stavěly na odpor. Nejen pro Franskou říši bylo toto počínání šokující. I Řím byl značně znepokojen, tento akt narušoval dosavadní řád ve světě. Nebyl to tedy pouze boj o zachování tří svatých jazyků (latina, řečtina, hebrejština), ale především boj mocenský.

Slovanská abeceda byla vytvořena předně pro potřeby církevní, šíření Křesťanství. Zajímavé je si povšimnout, že křesťanství sehrálo důležitou roli ve formování nové společnosti.13 Na Velké Moravě stále převládalo náboženství předkřesťanské (staroslovanské), které bylo založeno na henoteismus14, na magických obřadech, přinášení obětí a uctívání přírodních sil15. Tato původní slovanská víra, nebyla příliš brána v potaz a Slované byli označování jako pohané.16