Velkomoravská mise a její význam - seminárka

Závěr

Poselství dvou bratří ze Soluně, Konstantina a Metoděje, tak nebylo zcela zapomenuto. Pouze si muselo najít svoji cestu, jak se dostat ke slovanským národům a s nimi přežít. Staroslověnština stála vedle latiny a řečtiny jako jejich rovnocenný partner a zařadila se tak mezi významné mezinárodní jazyky tehdejšího světa.

Obrázková příloha

Seznam použité literatury

BOGOCZOVÁ, Irena: Textová opora k přednáškám a cvičením z předmětů Úvod do slavistiky a Staroslověnština. Ostrava 2006.

MAREŠ, František Václav: Cyrilometodějská tradice a slavistika. Praha 2000.

STANISLAV, Ján: Životy slovanských apoštolov Cyrila a Metoda v legendách a listoch. Turčiansky Sv. Martin 19503.

VEČERKA, Radoslav: Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Praha 2006.

Internetové zdroje

http://www.abcviry.cz/index.php/nabozenstvi-jake-proc/95-naboz-slovanu?showall=1&limitstart= 8. 10. 2017.

1. Byzantská říše vznikla rozdělením říše Římské v roce 395 n. l. na Východořímskou říši (Byzanc) a Západořímskou říši. Byzanc potom zaniká v roce 476 n. l. a Byzanc zanikla až roku 1453 rukou osmanských Turků, kdy padlo hlavní město Byzantské říše – Konstantinopol.↩

2. Jednalo se o bulharsko-makedonské nářečí. Viz. MAREŠ, František Václav: Cyrilometodějská tradice a slavistika. Praha 2000, s. 9.↩

3. BOGOCZOVÁ, Irena: Textová opora k přednáškám a cvičením z předmětů Úvod do slavistiky a Staroslověnština. Ostrava 2006, s. 26.↩

4. STANISLAV, Ján: Životy slovanských apoštolov Cyrila a Metoda v legendách a listoch. Turčiansky Sv. Martin 19503, s. 13–15.↩

5. BOGOCZOVÁ, I.: Textová opora, s. 26.↩

6. První misie, na kterou Konstantina Michael III. vyslal, směřovala k Saracénům (Arabům). Zde Konstantin úspěšně obhajoval křesťanskou víru, avšak zdejší problém zcela nevyřešil.↩

7. STANISLAV, J.: Životy, s. 18, 22–24.↩

8. Centrum Velké Moravy byl Veligrad, sídlo knížete Moravanů - Rastislava.↩

9. V této době na Velké Moravě působili jak kněží franští, tak i latinští.↩

10. STANISLAV, J.: Životy, s. 41., Televizní seriál: Cyril a Metoděj – Apoštolové Slovanů↩

11. VEČERKA, Radoslav: Staroslověnština v kontextu slovanských jazyků. Praha 2006, s. 89.↩

12. MAREŠ, F. V.: Cyrilometodějská tradice, s. 9.↩

13. VEČERKA, Radoslav: Staroslověnština, s. 87.↩

14. Pojmem henoteismus je užíván pro druh náboženství, kde je uctíván jeden bůh hlavní, ale i řada bohů dalších. Viz. https://cs.wikipedia.org/wiki/Henoteismus 8. 10. 2017.↩

15. Jednalo se především o bohy živlů. Mezi hlavní staroslovanské bohy patří bůh Svarog (bůh světla a tepla), Perun (bůh bouře, hromů a blesků) a další. Viz. http://www.abcviry.cz/index.php/nabozenstvi-jake-proc/95-naboz-slovanu?showall=1&limitstart= 8. 10. 2017.↩

16. http://www.abcviry.cz/index.php/nabozenstvi-jake-proc/95-naboz-slovanu?showall=1&limitstart= 8. 10. 2017.↩

17. VEČERKA, Radoslav: Staroslověnština, s. 87–88.↩

18. VEČERKA, Radoslav: Staroslověnština, s. 89.↩

19. Tamtéž, s. 90.↩